Ještě na prosincovém jednání se cena pohybovala kolem dvaceti milionů korun, navíc ale se závazkem v hodnotě tří milionů šesti set tisíc korun, který by město muselo zaplatit. „Společným jednáním jsme nakonec dosáhli ceny nižší ceny. V ní je zahrnutá jak nemovitost s vybavením, tak závazek. Samotná cena poloviny domu je necelých devět milionů korun," podotkl slavkovský starosta Ivan Charvát.

Připomněl, že v současné době jsou všechny prostory ve společenském centru pronajaté třetím osobám. „Mezi nimi je i Komerční banka, která se ale letos přestěhuje do nově zrekonstruovaných prostor na Palackého náměstí. Čistý zisk z nájmů v současnosti činí asi jeden a čtvrt milionu korun ročně, odchodem banky se tato částka ale sníží," upozornil starosta.

Nájemné pomůže městu financovat opravy a splácení úvěru. Není to však jediný způsob, jak získat peníze. „Kromě výnosu z nájemného budou druhý zdrojem peníze z hazardu. Letos to můžou být asi tři až čtyři miliony korun. Město vlastní také nebytové prostory v poměrně dobré kondici, které v nejbližších letech nebudou potřebovat rozsáhlejší investice, a v některých případech z nich plynou až statisícové nájmy. Ty by bylo možné použít právě na investice do společenského centra," vysvětlil Charvát.

Přestože zastupitelstvem nakonec návrh na odkup domu prošel, ne všichni s ním souhlasí. Odkup nedoporučil například finanční výbor zastupitelstva. „Zabývali jsme se všemi dostupnými dokumenty a po prozkoumání materiálů a zvážení všech kladů a záporů jsme dospěli k závěru, že za těchto podmínek nedoporučujeme odkup schválit," řekl předseda finančního výboru Vladimír Soukop.

Pochybnosti přetrvávají i mezi jednotlivými zastupiteli. „Je potřeba si uvědomit, kolik bude stát ročně provoz a opravy Bonapartu. Uvědomme si, v jakém stavu je městská infrastruktura. Každý by si měl ujasnit priority," podotkla například opoziční zastupitelka Věra Křivánková.

Podobné rozpaky vyjádřil také ředitel slavkovských technických služeb a zastupitel Radoslav Lánský. „Vedle společenského centra jsem vyrůstal, prožil jsem tam kus mládí a mám spoustu dalších dobrých důvodů, proč chci, aby město Bonaparte získalo celé zpět do svého vlastnictví. Ale když vidím, v jakém je stavu a kolik bychom do něj měli dát peněz, aby vůbec mohlo fungovat, tak bych od toho záměru raději ustoupil. Myslím si, že dát vše do úplného pořádku vyjde na nějakých padesát milionů korun a je potřeba si uvědomit, jaké možnosti město má. Osobně zde vidím jen další a další výdaje," zmínil Lánský.

Poněkud optimističtěji situaci vidí zastupitel Jiří Tesák. „Částka, která se utopí ve společenském centru, bude jistě větší, než hovoří současné odhady, ale padesát milionů už považuji za demagogii. Můžeme přece každý rok udělat jenom ty nejnutnější věci, jako třeba opravu střechy a věžičky. Je naše povinnost se chovat hospodárně a podle stanovených priorit," potvrdil Tesák.

Jednatel společnosti Prelax Daniel Fusek vyšel městu vstříc. „V žádném případě nemáme zájem společenské centrum dál provozovat. Naším cílem je najít s městem shodu. Po deseti letech zkušeností už dnes vím, že není možné, aby takový dům provozovaly dvě strany. Chceme hladký obchod kompletní narovnání mezi námi a městem," sdělil Fusek.

Mezi zastupiteli se našly také optimistické hlasy. „V minulosti jsme polovinu Bonaparte prodali za pět a půl milionu korun a dnes ji zpět kupujeme za necelých devět milionů. Teď máme šanci napravit věci, které se léta zanedbávaly," připomněl zastupitel Jan Reichl.