Generální štáb Armády České republiky se návrhu nebrání. „Ovšem za předpokladu, že policie a ostatní zainteresované složky integrovaného záchranného systému budou cítit takovou potřebu a budou se podílet na koncepci a přípravě projektu, financování jeho případné výstavby a na následném provozu areálu," sdělil mluvčí štábu Jan Šulc, podle nějž je vzájemná spolupráce mezi jednotlivými bezpečnostními složkami na velmi dobré úrovni.

To potvrdila i mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Michaela Franclová. „Jednotlivé složky u zásahů běžně spolupracují, za rok 2014 takových situací evidujeme téměř sto tisíc. Navíc se společně účastní taktických cvičení, jen loni jich bylo 523. Za dobu existence integrovaného záchranného systému není ve statistice jediný případ nekoordinovanosti složek při řešení krizové situace. Tím ale nechci říct, že není co zlepšovat," uvedla Franclová.

Právě proto Chalupa s návrhem přišel. Na vzájemné spolupráci chce ještě zapracovat. „Po výcviku ve Vyškově budou jednotlivé složky připravené na jakékoliv situace v jakémkoliv vzájemném složení. Je potřeba, aby byly schopné působit v oblasti zasažené krizovou situací koordinovaně. Jednalo by se například o zákroky při teroristických útocích, ohrožení integrity státu, státní hranice, ale třeba i při živelních pohromách. Pod kontrolou pak budou mít i chování obyvatelstva v případě blackoutu, kybernetického útoku nebo nepokoje," popsal.

Vzhledem ke změněné bezpečnostní situaci si třeba právě hasiči vytvoření nadstavby pro součinnostní cvičení umí představit. „Nesmí však být na úkor každodenního výcviku v našich vzdělávacích zařízeních a neměla by vytvářet duplicity k dobře fungujícím výcvikovým zařízením," upozornila Franclová.

Vyškov, respektive vojenský újezd Březina Chalupa navrhl z několika důvodů. Třeba proto, že už v něm výcviková základna je. „Svým vybavením je ale předurčená potřebám armády. Počítám proto s modernizací a výstavbou různých objektů vybavených nejnovějšími výcvikovými technologiemi, které umožní trénink v široké škále kombinovaných bezpečnostních situací na úrovni hrozeb 21. století," doplnil Chalupa, který je také členem bezpečnostních výborů a bývalý voják.

Zatímco složky záchranného systému si spolupráci na takové úrovni umí představit, Vyškované o záměru spíš slyšet nechtějí. „Nejsem si jistý, jestli se tak z Vyškova nestane viditelný terč pro možné útoky. Raději si to ani nechci představovat. I kdyby to ale tak nebylo, nastane situace, kdy Vyškov bude přesycený dopravou. Už nyní se ve městě, když vojáci odjíždějí, ve špičce tvoří kolony. Natožpak když budeme soustředit stovky lidí na Kozinu," kroutil hlavou třeba Jan Vávra.

Nyní ale nejsou podle Šulce indikace o přímém ohrožení České republiky teroristickým útokem. „Nic ani nenasvědčuje tomu, že by se v případě vzniku mělo takové výcvikové středisko stát terčem útoku. Ty se ve své zrůdnosti většinou zaměřují na takzvané měkké cíle. Například civilní obyvatelstvo, významné objekty nebo dopravní prostředky, kde teroristé způsobí paniku a velký zájem médií tak, aby vyvolali následnou atmosféru strachu a prosadili své cíle. Naopak výcviková střediska a spolupráce bezpečnostních sborů přispívají k posílení naší celkové bezpečnosti," sdělil Šulc.