Už třetí ředitel během jediného roku se pokusí ve vyškovském pivovaru o zázrak. David Kaprál chce podnik vyhrabat z hluboké krize.

Od roku 2000 má prodej piva v akciové společnosti Jihomoravské pivovary provozující pivovar ve Vyškově trvale sestupnou tendenci. Zlomovým se stal rok 2007. Podnik změnil vedení, a to dělalo vše možné i nemožné pro to, aby zastavil další propad výstavu piva. Zatím marně. Před rokem hospodařil podnik se ztrátou téměř sedm a půl milionu korun. Jak je na tom v letošním roce, odmítnul ředitel sdělit. „Nerad bych na tuto otázku odpovídal, mohlo by to být zavádějící. Stejně nemám aktuální výsledky. Jakmile bude účetní uzávěrka, nebudeme dělat žádné tajnosti,“ slíbil Kaprál.

Obrázek si ale může udělat každý podle údajů o výrobě piva. „Věříme, že se podaří zdvihnout výstav piva, a to z momentálních sedmačtyřiceti až padesáti tisíc hektolitrů na sedmdesát,“ doufal před rokem Zdeněk Řehák, který nahradil Jiřího Piňose. Ani dalšímu řediteli Vladimíru Slavíkovi se to ale nepovedlo. David Kaprál nastoupil před třemi týdny do podniku s letošním předpokládaným výstavem piva pětatřiceti tisíc hektolitrů. Tímto výsledkem se vyškovský pivovar vrací o šedesát let zpátky.

S tím se Kaprál rozhodně nechce smířit. „Mým cílem je urychlit restrukturalizaci společnosti Jihomoravské pivovary a zastavit pokles výstavu piva. Chci se zaměřit především na zlepšení postavení značky Vyškovské pivo u koncových zákazníků, na zvýšení počtu distribučních míst prodávajících naše pivo i nealkoholické nápoje a na lepší práci s obchodními partnery,“ naznačil strategii Kaprál.

Kaprála jmenovalo novým ředitelem představenstvo společnosti z rozhodnutí jediného akcionáře, kterým je ministerstvo zemědělství. Nahradil Vladimíra Slavíka, který podle Kaprálových slov odešel ze společnosti po vzájemné dohodě. Současně došlo i ke změnám ve složení představenstva společnosti. Zdeněk Řehák, který dočasně pivovar v začátcích nové éry vedl, dál zůstává předsedou představenstva.

Podle všeho si vyškovský pivovar nedokáže poradit s agresivní prodejní politikou soukromých pivovarů. Ztrácí zákazníky, a to dokonce i v domácím prostředí na Vyškovsku. „Zavázal jsem se vytočit jistý podíl piva Starobrno a za to mi pivovar přispěje na nábytek, opraví markýzu a podobně. Mám s ním dlouhodobou smlouvu,“ popsal strategii velkých pivovarů jeden z vyškovských restauratérů, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Ačkoli vedení pivovaru od začátku tvrdilo, že jeho úkolem je pouze dostat firmu do rentabilního stavu, naznačoval Řehák, že bez prodeje podniku to asi nepůjde. Současný ředitel Kaprál ale tyto úvahy odmítnul komentovat.

Takové vyhýbavé chování zrovna nepřispívá ke klidu představitelů města. „Situace nás vysoce znepokojuje. Dostávají se k nám různé šumy. Také rozprodávání majetku může být na jedné straně jen snahou o optimalizaci. Ale na druhé straně můžou být i známkou, že se děje něco vážného. Vede nás to k domněnce, že by také mohlo dojít třeba k prodeji objektu pivovaru,“ obává se starosta Vyškova Petr Hájek. Zneklidněný je o to víc, že budova pivovaru patří do památkové zóny centra města. Rád by, aby pivovar ve Vyškově zůstal, protože k němu historicky patří.

Podle ministerstva zemědělství zatím nedojde ani k prodeji ani k privatizaci. Do budoucna se ale s privatizací počítá. „Vzhledem k tomu, že se jedná o bývalý církevní majetek, zejména v Kroměříži, nedoporučilo ministerstvo financí jeho privatizaci do doby dořešení vztahů.
V případě odstranění této překážky je ministerstvo zemědělství připravené zpracovat a předložit privatizační projekt,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Pivovar Vyškov je součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary se sídlem ve Vyškově. „Tu založilo ministerstvo zemědělství v roce 1994. Stát do stát soustředil především restitučně ohrožený a „takzvaný“ církevní majetek původní akciové společnosti Jihomoravské pivovary Brno,“ dodal vysvětlení Vorlíček.

Pivovar se v současné době snaží navýšit rozpočet odprodejem nadbytečných nemovitostí, většina z nich je ale ve velmi zchátralém stavu. V poslední době se podnik zaměřil na zahraniční trhy, například na Maďarsko, Německo. Vznikla tak nová piva jako Panter, Mustang, Mamut, Kondor a další. Největších úspěchů na českém trhu zatím dosáhnul se Džbánem a Havranem.

David Kaprál
35 let
pochází z Brna
ekonom
působil jako manažer
podniky stabilizoval