„Bylo to opravdu zvláštní. Zajímalo by mě, proč farmáři nemůžou prodávat z dřevěných, vypadají lépe. Nebo proč alespoň dřevěné město po Velikonocích neuklidilo," kroutila hlavou jedna z pravidelných návštěvnic trhů Anna Kratochvílová.

Podle mluvčí vyškovské radnice Petry Bezdomnikové má stánky na starosti Správa majetku města Vyškova, která je měla odstranit do konce pracovního týdne. „A to se také stalo, dokonce v předstihu. Odvezli je ve čtvrtek," potvrdila mluvčí.

Podle ní lidé musejí odlišovat mezi dvěma typy trhů, městskými a farmářskými. „Na farmářských, které pro město organizuje firma z Opavy, lidé naše stánky nevidí, protože si společnost vozí svoje vlastní, které poskytuje na místě jednotlivým prodejcům," přiblížila Bezdomniková.

Podle spolumajitele společnosti provozující ve Vyškově právě farmářské trhy Roberta Landkaše moc na výběr není. „Dřevěné stánky se nám líbí, vypadají dobře a pro některý sortiment by i stačily. Jsou stabilní, takže by se určitě hodily vinařům nebo prodejcům mléčných výrobků, ti by do nich mohli umístit i chladicí zařízení," zmínil Landkaš.

Podle něj má ovšem jejich využití na farmářských trzích dva hlavní háčky počet stánků a praktičnost. „Nevěřím totiž, že by je kvůli jednomu dni město stavělo a zase bouralo, a kdyby na náměstí stály celoročně, asi by to nevypadalo úplně hezky. Navíc je jich málo. Vozíme stabilně čtyřicet našich stánků a podle velikosti trhů pak další dostavujeme. Často jde i o pětapadesát kusů," vysvětlil organizátor.

Zboží neochrání

Dalším důvodem, proč je prodejci neupřednostňují, je velikost. „ Na různé akce vozíme odlišné množství sortimentu. Důležité pro nás je hlavně to, jak vypadá prodejní pult, aby nám na zboží nenapršelo," poukázala majitelka obchodu s kořením, jehož pracovníci se trhů účastní, Monika Vávrová.

Osmnáct dřevěných stánků pořídilo město v roce 2011 za šest set tisíc korun. Účelem mělo být hlavně sjednocení rázu všech stánků na akcích města, tedy o pouti a na jarních a vánočních trzích. „Stejně jsem si všimla, že ne všichni prodejci na nedávných jarních trzích ve stáncích byli, někteří měli i vlastní. Takže se mi nezdá, že by k nějakému sjednocení došlo. Navíc se mi moc nelíbilo, že několik dřevěných městských bylo zavřených. Působilo to nehezky a zdá se mi tak, že jejich nákup byly vyhozené peníze," uvedla Kratochvílová.

Podle Bezdomnikové se prodejci na městské akce hlásí se svou nabídkou předem. „Obsazenost stánků na vánočních trzích a na pouti bývá takřka stoprocentní, u jarních trhů je však v posledních dvou až třech letech konečný výsledek slabší," uznala Bezdomniková s tím, že přitom letos bylo na jarní trhy původně nahlášených sedmnáct obsazených dřevěných stánků.

Výhodou je podle jejích slov to, když si prodejce pronajme stánek trvale na celou dobu. Stává se však, že někteří si objednají jen několik dní. „A proto můžou vznikat takzvané mezery. Stánky se navíc staví vždy před danou akcí, doplňovat a odvážet je v jejím průběhu není možné," vysvětlila Bezdomniková.

K zavřeným okenicím stánků navíc zřejmě přispěl i fakt, že prodejci měli z rozhodnutí městské rady letos pronájem zdarma. Za špatného počasí je tak ve městě nic nedrželo. Někteří stánkaři tak svou účast rušili přímo během akce. „Naše původní vize přitom byla udělat letošní jarní trhy delší, aby začaly už týden před svátky a lidé si na nich před víkendem mohli nakoupit věci s nimi spojené," dodala mluvčí, podle níž zřejmě město koncepci pro velikonoční trhy v příštím roce změní.