Místo, kam se začala pomalu navracet příroda, je podle slavkovských myslivců pozemek v části Nerudovy ulice patřící brněnské společnosti Mirror CZ. Navíc spadá do záplavové zóny. Navzdory tomu tam chce podnik postavit administrativní budovu. Aby však dostal povolení, musí parcelu zabezpečit proti povodním.

Proto chce přikoupit vedlejší pozemek. „Plánujeme z něj vytěžit hlínu, pomocí níž zvedneme úroveň terénu na vedlejší parcele, kde chceme začít stavět. Tím se budova dostane mimo aktivní záplavovou zónu a neměli bychom mít problém se získáním povolení," popsal jednatel společnosti Mirror CZ Pavel Šmerda.

Ačkoliv už záměr posvětili zastupitelé, ve městě se nesetkal s pozitivním ohlasem. Problém s ním má například zastupitel a ředitel slavkovských technických služeb Radoslav Lánský. „Vybudování protipovodňových opatření stálo téměř sto osmdesát milionů korun. Začít v záplavové zóně znova stavět, mi přijde nekoncepční," řekl Lánský.

Prodej vedlejšího pozemku už je ovšem na spadnutí. „Zastupitelé schválili zveřejnění prodejní nabídky. Nikdo kromě firmy Mirror CZ se nepřihlásil. Na parcele má být veřejná zeleň. Investor slíbil, že jí tento charakter ponechá a až odtěží potřebnou zeminu, na vlastní náklady tam vytvoří park a atrakce pro děti. O prodeji rozhodne rada města," potvrdil vedoucí odboru investic a rozvoje ve Slavkově u Brna Petr Lokaj.

Ohrozí živočichy

Podle Lánského nejde jen o to, že má objekt stát v záplavové zóně, ale také o to, že jde o prostor, kam se vrací příroda. „Jedním z charakteristických rysů Slavkova je mimo jiné i to, že má jasně rozlišenou průmyslovou, obytnou, historickou a rekreační část. Plánovaná stavba ale tuto skutečnost nerespektuje, protože má vzniknout v obytné části města. Na druhou stranu je pravdou, že v této věci nejde o jediný případ," doplnil Lánský.

Úplně stejně vidí situaci slavkovští myslivci. „Se stavbou zásadně nesouhlasíme. Jako sdružení spolupracujeme s městem, kdy jako dobrovolníci pomáháme s výsadbou větrolamů a další zeleně bez nároku na odměnu. Místo, kde chce firma stavět, je záplavová zóna, v níž například vznikly mokřady, usadily se žáby a nejrůznější ptactvo. Ve Slavkově je spousta jiných míst, kam by šlo stavbu umístit, a tento negativní dopad by neměla," podotkl předseda slavkovských myslivců Jiří Štěpán.

Lánského trápí ještě další obava. „Pokud vím, plánovaná administrativní budova má mít tři nebo čtyři patra. Mám trochu strach, aby se ji stavitel v průběhu nerozhodl změnit z administrativní na obytnou. To by totiž nebylo vůbec žádoucí," zmínil Lánský.

Místní toho o stavbě zatím moc nevědí. „Nemám dost informací, abych záležitost mohl kvalifikovaně posoudit. Pokud však půjde o administrativní budovu, jak investor slibuje, a nebude tady narušovat klid, nemyslím si, že by nemělo smysl stavbě bránit. Záleží také, jak bude vypadat její provoz. Pokud bude fungovat i o víkendu a otočí se zde během soboty třeba sto dvacet aut, to už bych jako narušení klidu vnímal dost výrazně," řekl Jan Boubín, který na začátku roku organizoval petici proti vjezdu nákladních aut do Nerudovy ulice. Jejím výsledkem bylo omezení provozu.

Podle Šmerdy se lidé nemusejí bát, že budou do ulice zajíždět nákladní auta. Že se však provoz zvýší, nepopírá. „Samozřejmě nějaká auta do Nerudovy ulice jezdit budou, ale mělo by jít maximálně o dodávky," ujistil Šmerda. Jak moc se provoz zvýší, to zatím nedokázal odhadnout.