S nákladnou rekonstrukcí kulturního domu se potýkají zase v Hustopečích na Břeclavsku. Práce tady sice neodkládají, zvládnou ale zatím pouze část. „Zvažujeme, že se možná už v příštím roce pustíme do prací na amfiteátru, tedy prostoru pod společenským domem na pozemcích města. Tam byl odhad zhruba dvacet milionů korun, uděláme to přitom navzdory navýšení nákladů, které tady ale nečekáme vysoké. To větší sousto, tedy samotný společenský dům s M-klubem a restaurací, to je ale zatím v nedohlednu," potvrdila v úterý redakci starostka města Hana Potměšilová.

Až na 323 milionů pak dosahují předběžné náklady na stavbu nových lázní v Blansku. S většími odklady tady ale nemohou počítat, staré lázně jsou zavřené kvůli havarijnímu stavu. „Počítali jsme s tím, že budeme stávající objekt v nejnutnějším rozsahu opravovat do doby, než začne výstavba nových lázní. Teď se ale ukázalo, že je nutné úplně vyměnit střechu," komentoval blanenský starosta Jiří Crha.

Amfiteátr Hustopeče potřebují, aby získaly důstojný prostor pro konání letního kina, venkovních divadel a koncertů, konání hodů a podobně. „To v nás totiž žalostně chybí. Kdysi jsme takový prostor měli na hřišti na ulici Lipová, ale po vybudování dopravního hřiště se například hody konají do slova a do písmene na ulici před společenským domem a kolotoče máme na náměstí," popisovala starostka neutěšený stav.

Krizi v cenách potvrzuje ekonom Lukáš Kovanda. Zlepšení nečeká, podle něj potrvá také příští rok. „Poněkud se ale promění její stěžejní příčina. Zatímco letos byl hlavním důvodem nedostatek materiálů, daný zejména covidovým omezením výroby a mezinárodními problémy s přepravou, v příštím roce se více projeví probíhající růst cen energií a emisních povolenek. Zdražovat tak budou zvláště materiály, jejichž výroba "spolyká" hodně energie nebo emisních povolenek, jako je cement nebo cihla," přibližoval ekonom.

Letos třeba kulminoval především růst cen stavebního dřeva. „Zdražovalo zejména vlivem enormního růstu poptávky a cen ve Spojených státech, kde se lidí během covidu vrhali do výstavby a renovací tam tolik oblíbených dřevostaveb. V příštím roce ale budou právě třeba v případě dřeva cenové tlaky již slabší. Stavitelé se ale nadále mohou ocitnout buď bez materiálu, případně v nelichotivé situaci, kdy staví za aktuálně nereálnou, podhodnocenou cenu," varoval Kovanda.

Obyvatelé i města a obce pociťují prodražování staveb. Na vině je především růst cen potřebných materiálů.

Ekonom Lukáš Kovanda předpokládá zdražování i příští rok, změní se jen důvod.

Některé radnice kvůli nákladům proškrtávají plány.

Tomáš Kaláb působí v Brně se svojí stavební firmou, prodražení si aktuálně všímá hlavně u oceli, polystyrenu, dřeva a plastů. „Některé z těchto komodit se zdražily i na trojnásobek. Naopak ceny například koupelnových zařizovacích předmětů a podlahovin zdražily jen mírně. Osobně takto razantní růst cen už v následujících měsících neočekávám. Spíš se začnou ceny některých materiálů vracet zpět. I když se na původní ceny asi nevrátí nikdy," uvažoval Kaláb.

S růstem cen u novostaveb ať už bytových nebo rodinných domů má zvláště na Vyškovsku zkušenost makléř Roman Štěpař.

„Podstatná část subjektů zahájení staveb pozdržela, v případě ranné rozestavěnosti zakonzervovala a čeká na jaro, kdy doufejme dojde k počátku stability a předvídatelnosti trhu. Ve vysokém stupni rozestavěnosti se stavby dokončují na margo zisku zhotovitele nebo se i částečně zdražení přenáší na klienty. Ve zkratce je to velmi nepříjemný stav pro všechny zúčastněné. Jediný, kdo na tomto zmatku vydělá jsou dodavatelé materiálů, pokud se jim jej podaří na kontrahovat v potřebném množství," potvrdil Štěpař.

Zmínil také dva palčivé problémy, které jsou propojené. Jeden je neustálé zdražování a nedostupnost materiálu a částečně i práce. Druhý je nestabilita trhu, která nabourává jakékoli plánování, ať již malé nebo velké zakázky.

Ceny betonářských výztuží narostly letos podle Kovandy meziročně až o čtyřicet procent, u stavební ocele, izolačních materiálů pak až o stovky procent. Do úzkoprofilového zboží se nyní dostaly ocelové krytiny, trapézované plechy, sendvičové panely.

„Polystyren narostl o sedmdesát procent, a je k nesehnání. Železo stouplo o 150 procent, plastové výrobky a spojovací materiály v řádu desítek procent. Problémy také působí nedostatek kusového zboží ze zahraničí, dodávaného ze zámoří. Typicky hydroizolace, podlahové krytiny, osvětlení. A tak by se dalo pokračovat," dodal ekonom.

Přístup investorů, kteří v současné době staví, je ale různý. Tomáš Kaláb je dělí na tři různé skupiny. „Za prvé jsou to investoři, kteří zdražování bez výhrad akceptují proto, že se podobně rychle zvyšují i ceny jejich staveb. Těmi jsme typicky my developeři, kteří stavíme byty a průmyslové haly. Za druhé jsou to investoři, kteří toto štěstí nemají, a výsledky jejich práce se dramaticky nezdražují. Ti své investice odkládají. Je jich nicméně překvapivě malé množství," zdůraznil developer.

Nejvíc na celé situaci ale podle něj ztrácí třetí typ investorů. „To jsou ti, kdo ceny materiálů nesrovnávají s cenou stavby. Jsou jimi typicky lidé, co si staví rodinné domy svépomocí, a svým způsobem i veřejný sektor. Dnes má na celý trh ale největší vliv chování investorů toho prvního typu," vysvětloval Kaláb.