Svůj život prožil Skácel na jižní Moravě, která se do jeho děl zapsala nezapomenutelným způsobem. Narodil se do učitelské rodiny ve Vnorovech na Hodonínsku. Jeho dětství významně ovlivnil otec, jenž byl ruským legionářem. „Jan Skácel odmaturoval na gymnáziu, po válce se věnoval studiu češtiny a ruštiny,“ uvádí Internetová encyklopedie dějin Brna.

Zlom v kariéře tehdy mladého Jana Skácela nastal v okamžiku, kdy do poštovní schránky dnešního Deníku Rovnost vhodil obálku s básní nazvanou Nálet. V ní popisoval události z válečných let, které strávil nucenými pracemi v sousedním Rakousku. Debutová báseň měla v redakci úspěch, v odpovědi Skácel dostal pobídku k posílání další tvorby. Tak jihomoravská legenda vstoupila do básnického světa.

U příležitosti stého výročí od narození jihomoravského básníka Jana Skácela připravila Moravská zemská knihovna instalaci s názvem Básně 2022. Čtenáři se tak na místě prožijí život v básni.
Moravská zemská knihovna jako živá básnická sbírka: výstavou připomíná Skácela

Ve své tvorbě se Skácel zabýval mnohými tématy. Prostřednictvím metafor zahrnoval v dílech lásku i smrt, kořenil je také smutkem s nadějí nebo bolestí a touhou. Zároveň napsal řadu fejetonů, věnoval se dokonce překladatelství. „Už za studií jsem dostal od otce Skácelovu sbírku Květy z nahořklého dřeva. Bylo pro mě nevyhnutelné se těmito básněmi inspirovat a zabývat,“ podotkl například brněnský hudebník Jiří Miroslav Procházka.

První pracovní nabídka na sebe nenechala dlouho čekat, už v roce 1948 nastoupil Skácel do Rovnosti coby kulturní referent. Jeho texty zdobily stránky novin po čtyři roky, poté jeho kariéra směřovala do brněnského rozhlasu. Následně se stal na základě rozhodnutí Svazu československých spisovatelů šéfredaktorem kulturní revue s názvem Host do domu, kde se setkal s řadou dalších významných osobností.

Kdo byl Jan Skácel

Narodil se 7. února 1922 ve Vnorovech na Hodonínsku.

Život prožil převážně v Brně, po studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nastoupil do deníku Rovnost coby kulturní referent.

Později působil jako šéfredaktor kulturní revue Host do domu, kde spolupracoval mimo jiné s poetou Oldřichem Mikuláškem či dramatikem Milanem Uhde.

Zemřel krátce před sametovou revolucí, 7. listopadu 1989. Místem Skácelova posledního odpočinku se stal brněnský ústřední hřbitov.

V měsíčníku spolupracoval například s blízkým přítelem a básníkem Oldřichem Mikuláškem, jenž, stejně jako Skácel, po válce publikoval v deníku Rovnost. Spolupráci navázal rovněž s dramatikem Milanem Uhdem nebo světoznámým spisovatelem Milanem Kunderou. „Od roku 1963 vedl redakci Hosta do domu básník Jan Skácel. Osobně jsme si tolik nerozuměli, ale časopis řídil znamenitě,“ přiznal již dříve právě Uhde.

Skácelovy sbírky vycházely daleko za hranicemi Československa. Vydavatelství je publikovala v Torontu, Paříži nebo Mnichově. V rodné zemi vycházely kvůli politickému režimu jen potají. Světlo světa spatřila některá díla teprve v osmdesátých letech, kdy je úřady povolily vydávat. „Měl v sobě něco autentického, podobného moravským lidovým písním. Zrcadlil se v něm kus slovácké země,“ popsal básníka hudebník Jiří Miroslav Procházka.

Život Jana Skácela vyhasl jen deset dní před sametovou revolucí, 7. listopadu 1989. Jeho knihy jsou ale dodnes dostupné na pultech knihkupectví, tvorbu a život významného spisovatele připomene na jihu Moravy v následujících měsících také řada kulturních akcí. V otevřenou sbírku Skácelových básní se už od pondělí promění brněnská Moravská zemská knihovna. „Skácel je jedním z našich nejvýznamnějších básníků, který současně není jen klasikem, ale někým, jehož básně jsou stále přirozenou součástí našeho čtení,“ uvedl tamní ředitel Tomáš Kubíček.

Na instalaci s názvem Básně 2022 plynule naváže výstava Moravského zemského muzea A náhle jsme tu navěky. „Muzeum připomene život a dílo Jana Skácela expozicí, která návštěvníkům představí dobové fotografie, autorovy publikace, ukázky rukopisů, ocenění, bibliofilií, několik originálních personálií, a hlavně básníkovy osobité verše,“ nastínil náměstek ředitele muzea Zdeněk Drahoš.

Kromě brněnských událostí navštíví zájemci mimo jiné jubilejní výstavu, kterou pořádá Skácelova rodná obec Vnorovy ve spolupráci s Muzeem Brněnska. Výstavu v obřadní síni tamního obecního úřadu zhlédnou po celý únor.