Šestačtyřicetiletý hudebník začal hrát už v sedmi letech na housle, ale později ho zapálený učitel přetáhnul ke klarinetu. V rodině nikdo muzikální talent neměl, a tak ho rodiče obzvlášť podporovali. Vystudoval vojenskou hudební školu v Roudnici nad Labem.

„Pak jsem působil v posádkových hudbách nejdřív ve Vyškově a když ji zrušili, tak v Brně. Ale i tam nakonec vojenská kapela skončila. Stejný osud dokonce letos čeká i vojenskou hudební školu. Zbývají tak jenom vojenské hudby v Olomouci, Hradci a Táboře,“ smutní bývalý vojenský hudebník.

Když musel skončit u vojáků, naskytla se mu příležitost v Základní umělecké škole v Ivanovicích na Hané, kde učí už tři roky hru na housle, klarinet, flétnu a saxofon. Zatímco dříve byla v módě kytara, dnes jsou to klávesy. Ani housle už prý dneska moc neletí.

„Hře na ně vyučuji jen dvě děti. Nejčastěji učím flétnu, na kterou některé děti začínají hrát už ve školce, aby si vštípily správné dýchání. Oblíbený je i klarinet, který se dá složit do malého kufříku a vzít všude s sebou. Chlapci dávají přednost saxofonu, prý se na něj dobře balí holky,“ směje se učitel.

Začalo mu ale být trochu smutno po koncertních vystoupeních. „Padli jsme si ve škole do noty s kolegou Lukášem Krejsou, který je výborný klavírista. Když jsem se dozvěděl, že chodí hrávat do jedné restaurace, tak jsem se k němu přidal s klarinetem. Hrajeme spolu zhruba tři čtvrtě roku,“ říká Zeman.

A lidem se nápad líbí. „Ohlasy máme dobré. Posedět a povečeřet při poslechu evergreenů, muzikálových melodií a dalších populárních známých písniček je asi dobré na trávení,“ usmívá se klarinetista.

Měsíční serenádu, Yesterday, Cizince na pobřeží nebo filmové melodie z Kmotra a Angeliky, to vše si připravila dvojice Zeman a Krejsa pro hosty vyškovského hotelu Selský dvůr. Zájemci je uslyší už dnes od devatenácti hodin.