Zájem dětí o gymnázia v regionu není nijak závratný. Na trhu práce chybí technicky vzdělaní odborníci. Bez nepopulárních kroků se vzdělávání nedá oživit. Nepříjemná slova a mnohdy až alarmující čísla zazněla v úterý na konferenci v prostorách vyškovské Střední odborné školy a Středního odborného učiliště sídlícího v Sochorově ulici zaměřené na odborné vzdělávání a trh práce.

„Podíl těch, kteří se věnují tomu, co vystudovali je nízký. Třeba práci v oboru vykonává po skončení školy pouhých třiapadesát procent absolventů, po šesti letech je toto číslo jen na sedmatřiceti procentech,“ vypočítala vedoucí odboru školství Jihomoravského kraje Hana Poláková.

Počty žáků na Vyškovsku navíc ani zdaleka nedosahují kapacity středních škol zřizovaných krajem. Naplnění kapacity škol totiž činí necelých sedmdesáti procent. „Dna dosáhneme někdy v roce 2017/2018. Zatímco dřív se rušily mateřské školy a lidé pak nadávali, že nemají kam dát své děti, u středních škol to nehrozí. Jejich kapacity se už zřejmě nikdy nenaplní,“ prohlásila Poláková na konferenci, na kterou byli pozvaní mimo jiné ředitelé odborných škol a základních škol, významní zaměstnavatelé regionu a pochopitelně představitelé pořádající Okresní hospodářské komory Vyškov.

Střední školy tak čekají velmi slabé ročníky vstupující do středoškolského vzdělávání. „Odborné vzdělávání je nejen v našem kraji evergreenem. Musíme hledat cesty, jakými se budeme ubírat. Zájem žáků je malý a navíc jich bude ubývat,“ uvedl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Václav Božek.

Zájem o méně populární řemeslné obory vloni poprvé podpořila prospěchová stipendia, která kraj zavedl. Podle Božka se zdá, že tenhle tah svou roli sehrál.

To potvrdil i ředitel hostitelské školy Petr Navrátil. „Stipendia jsou mladou záležitostí, nicméně letos jich využívá kolem pětatřiceti studentů. Počítají s nimi, motivační sílu to rozhodně má,“ těšilo Navrátila.

Škola má ve stipendijním programu zahrnuté hned tři obory. Dva z nich, klempíře a zedníka, bez problémů pokryla mladými učni. „Bohužel pokrývače jsme neotvírali. Přesto to je pro nás výzva do budoucna, protože jak mám zprávy z nejrůznějších firem, tak právě pokrývačů je zoufale málo,“ uvedl už dříve.

I ten se samozřejmě obává případných zeštíhlovacích plánů u odborného vzdělávání. „Letošní nábor neodhadnu, ale indicie o nějakém slučování s jinou školou nemám,“ uvedl ředitel.

Pro vedení školy měl dobrou zprávu i ředitel Úřadu práce ve Vyškově Jan Marek. Slušnou perspektivu má totiž podle něj vedle oblasti služeb i právě stavebnictví. Naopak pokles zaznamenává zemědělství a hlavně lesnictví.

Zdůraznil, že je důležité, aby i nadále na Vyškovsko přicházely podniky, které se budou přizpůsobovat úrovni místní pracovní síly. „Pokud to řeknu velmi zjednodušeně, tak pokud máme v regionu vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, je škoda ji zaměstnávat v montovnách,“ řekl Marek.

Znovu také připomněl, že nejen vzdělání představuje silný základ pro budoucí uplatnění. „Zaměstnavatelé neoceňují pouze kvalifikaci, ale skutečné znalosti a zejména to, jak jsou noví pracovníci schopní a ochotní se přizpůsobit novým trendům a technologiím a jak reagují na změny,“ doplnil Marek.