Jen málokdo se ale může pochlubit jehličnatou ozdobou vyrostlou ve vyškovském okrese. Ty se v prodeji objevují jen sporadicky.

„Stromky do prodeje dáváme minimálně. Máme totiž už převážně listnaté lesy. Jehličnanů už moc nesázíme. Z toho mála pak v pětadevadesáti procentech převažují smrky,“ potvrdil vedoucí bučovické lesní správy Otakar Pavlík.

Většinou tak stromky prodávají revírníci ve svých hájovnách. Zajet si tam na předvánoční výlet se kupujícímu rozhodně vyplatí. Ceny jsou doslova za hubičku. Malý smrček do jednoho metru se dá koupit do padesáti korun. Třímetrový do pětadevadesáti korun. Metrová borovice přijde na šedesát korun, třímetrová na sto dvacet korun. Podobně jsou na tom vojenské lesy. „Jednotliví hajní nabízejí stromky za výrazně nižší ceny než soukromí prodejci,“ uvedl ekonom vojenského újezdu Březina Josef Kurial.

Podle Pavlíka jsou hajní ochotní s kupujícím zajít i do lesa a uříznout čerstvý stromek podle výběru. Ale podmínkou je, aby šlo o takzvaný výchovný řez.

Naproti tomu soukromí prodejci mají mnohem bohatší nabídku. Ceny jsou ale zato několikanásobně vyšší. „Stříbrný smrk a černá borovice. To jsou jehličnany z plantáží specializovaných na vánoční stromy. V republice jsou dvě. Jedna v Čechách, druhá na severní Moravě. Začíná tam dorůstat i jedle, takže příští rok budeme mít sortiment ještě větší,“ řekl třeba prodejce Radoslav Kotík.

Podle jeho slov jenom sazenice stojí pětačtyřicet korun. K tomu je potřeba připočítat náklady po dobu pěti, šesti let, kdy stromek vyrůstá. Ale plantážníkům se prodej vyplatí. „Lidé je hodně kupují. Jde většinou o menší stromek vhodný do bytu. Je souměrný, vypadá jako umělý, ale přitom je živý, dlouho vydrží. Nejvyšší cena je u nás čtyři sta korun,“ dodal Kotík. Ani jeden stromek, který u obchodního domu Kojál ve Vyškově nabízí, není z okresu. „Všechny musíme dovážet. Lesníci na Vyškovsku obnovují listnaté lesy a jehličnany už nevysazují,“ doplnil Kotík.

Prestižní místa u Hypernovy a Kauflandu obsadila firma, která se také zaměřila na stromy z plantáží. Tam ale člověk potřebuje mít v peněžence až osm stokorun. Za ty si může koupit jedli vyšší než dva metry. Pokud bude chtít ořezat kmen a zabalit větve do sítě, musí si připlatit dalších pětačtyřicet korun. Ani obyčejný smrk pichlavý není nijak levný. Do dvou metrů stojí čtyři stovky, nad dva metry pět stovek. Lidé přesto do peněženek ochotně sahají. „Za dnešní odpoledne jsem prodal osm stromů, včera třináct. U Hypernovy se prodávají ještě daleko víc,“ řekl prodejce Jakub Maistryszyn z Opavy.

Většina tátů od rodin ale bude nejspíš přemýšlet ekonomičtěji. Stejně jako například Vladimír Novák z Lulče. „Stromečky kupujeme rok co rok na vyškovském náměstí. Vybíráme si obyčejný smrček. Snažíme se, aby stál jen něco málo nad stokorunu. Přednost dáváme živému, umělý se nám nelíbí,“ řekl Novák. A to přesto, že umělá, metr a půl vysoká jedlička i s kovovým stojanem někde stojí jenom čtyři stovky.

Ani na vesnicích nejsou ceny o mnoho nižší. Například v Křenovicích za jedli obrovskou, concolor a normandskou platí jednotná cena pět set padesát korun, za smrk stříbrný, borovici lesní a černou tři sta padesát korun.

Kdo by ale chtěl ušetřit a koupit strom takzvaně za pět prstů, nemusí pochodit. Lesníci v tomto období častěji procházejí les a hlídají ho před zloději. „Nejvíc bývají postižené jedlové a borové porosty. Těch už je velmi málo,“ doplnil Pavlík.

Lesní stráž může podle lesního zákona uložit na místě až tisícikorunovou pokutu a v případě správního řízení na obci až pětitisícikorunovou. „Na ohrožená místa zajíždí vojenská i státní policie,“ přitakal Kurial z vojenského újezdu. Podle lesníků je ale poměrně dost obtížné nachytat zloděje.