Bez jedné padesát studánek můžou lidé najít v krajině při toulkách po Vyškovsku. Alespoň těch zapsaných v národním registru pramenů a studánek, který před několika lety založili Mladí ochránci přírody. Lidé studánky do tohoto seznamu sami přihlašují, stačí pořídit její fotku a krátký popis.

Počet registrovaných studánek a pramenů v regionu se stále rozrůstá. „Jen v letošním roce jich na Vyškovsku přibylo pět. Cílem této aktivity je vzbudit v lidech o prameny zájem, protože bez něj mnoho z nich zbytečně zaniká," uvedl koordinátor projektu Michal Kulík.

Některé ze studánek proto mají také svého patrona, který se o ně stará. „Převzetí patronátu spočívá hlavně v tom, že člověk o studánku pečuje, čistí ji, upravuje její okolí a nechává dělat rozbory kvality vody. Na Vyškovsku mají svého patrona nejméně tři studánky. Jednou z nich je Bezdýnka u Snovídek, dále studánka s názvem U Jeskyně ve vojenském újezdu Březina a studánka s názvem Baje ve stejné lokalitě," vyjmenoval Kulík.

Na údržbu může patron dostat i peněžní příspěvek. „Ten může pocházet například z obecního úřadu, protože se mimo jiné jedná také o vizitku dané obce. Krajinné prvky má na starosti také krajský úřad," řekl Kulík.

Peníze může patron získat případně i přímo od Mladých ochránců přírody. „Pokud získáme grant, je to teoreticky možné. Hlavně ale jde o spontánní aktivitu lidí, kterým není lhostejné okolí, místo, kde žijí, a tradice. Nejde tedy o získávání peněz, ale spíš o možnost ukázat, že jim jde právě o jejich obec nebo studánku," řekl Kulík.

Studánky jsou oblíbené například mezi turisty. „Zastavuji se u nich pravidelně. Snažím se je využívat jako přirozený zdroj pitné vody. Nosím s sebou plastovou láhev, kterou si vodou z nich doplňuji," uvedl například Bučovan Roman Volek.

Na některých studánkách je podle něj opravdu poznat, že se o ně někdo stará. „Takovým příkladem je třeba Bezdýnka, u které se pravidelně zastavuji při tradičním lednovém pochodu z Jestřabic do Bučovic. Pramen má moc hezky upravené okolí a jeho teplota se i v silných mrazech pohybuje okolo osmi stupňů, takže v létě osvěží a v zimě nezamrzá," podotkl Volek.

Bezdýnka není jedinou udržovanou studánkou ve vyškovském okrese. Je jí také studánka v Hamiltonech, známá pod názvem Strachotínka. Nad pramenem vody je postavená kaple a traduje se, že v roce 865 na tomto místě kázali slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj. Jako připomenutí této události se tu každoročně koná pouť a místo má dokonce svůj turistický suvenýr.

Pokud jde o kvalitu vody, musejí lidé sázet na vlastní odhad. Ani orgány ochrany veřejného zdraví totiž nemají povinnost ji kontrolovat. „Zhoršení kvality vody ve studánkách lze očekávat nejčastěji na jaře, kdy voda z tajícího sněhu může pitnou vodu znečistit látkami splavenými z polí. Stejně tak se může kvalita vody zhoršit po přívalových deštích," uvedl ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jan Mareček.

Podle něj tak je možné v přírodě spoléhat jen na orientační odhad a posouzení kvality vody smyslovými vjemy. „Laik nemá běžně dostupnými způsoby možnost ověřit si v přírodě, jestli je voda ve studánce vhodná k pití. To je možné jen pomocí laboratorních testů," upozornil Mareček.

Navíc podle něj nejde stoprocentně spoléhat ani na papír s kopií rozboru vody, byť i s razítkem akreditované laboratoře, který občas u studánek visí. „Obvykle totiž není jasné, za jakých podmínek byl vzorek doručený do laboratoře a zda se od testu kvalita vody nezměnila," vysvětlil Mareček.

O kvalitě vody nejvíce napoví okolí studánky. „Pokud je studánka v hlubokém lese a kolem se nepovalují odpadky, bude její kvalita pravděpodobně lepší než u studánky v polích blízko obydlí, kde do vody mohou skrz půdu prosakovat nežádoucí látky. Pokud je voda kontaminovaná, hrozí například průjmová onemocnění. Velmi však záleží na množství vypité vody a na koncentraci škodlivin," podotkl Mareček.