Lidé jsou na pochybách. „Okružní křižovatku vítám. Socha se mi ale zdá trochu přehnaná. Na druhou stranu je to neobvyklé,“ krčil rozpačitě rameny obyvatel Komořan, který shodou okolností jmenuje také Svoboda. „Známí se bavili na můj účet, že je to pocta pro mě,“ smál se Zdeněk Svoboda.

Několik dalších lidí, které redaktorka oslovila, se k soše vyjádřit obávali. Mnozí z nich jsou zaměstnaní ve firmě EDP nebo tam pracují jejich příbuzní a báli se, aby je zaměstnavatel neobvinil z neloajality. Zaznívaly však protichůdné názory. Podle jednoho se americký symbol na vesnici pranic nehodí a očekávali by spíš sochu svatého Václava. Podle druhého firma, která vyrábí herní automaty tímto symbolem jasně dává najevo, že Amerika je doupětem hazardu a nabádá k němu i Čechy. Podle dalšího je zase socha natolik zajímavá, že Komořany široko daleko proslaví.

Firma EDP Komořany sochu postavila jako své reklamní logo. „Patříme do skupiny, který má už téměř pětadvacet let v logu Sochu Svobody. Je to vlastně její karikatura. Místo plamene drží v ruce znak holdingu. Po vybudování kruhového objezdu jsme s obcí uzavřeli dohodu, že nám nechá pro reklamní účely na základě nájemní smlouvy vnitřek křižovatky,“ uvedl prokurista firmy Václav Mácha. Podle jeho slov stavba včetně vnitřní výplně prošla bez potíží schvalovacím řízením stavebního úřadu, policie i životního prostředí. Figura je vysoká pět a půl metru a firma ji do Vyškova přemístila z Rakouska. Tam stála před jedním z podniků holdingové skupiny a kvůli stavebním úpravám musela pryč.

Odborníci ale mají jasný názor. Na vesnici takový objekt nepatří. „Každý normální architekt řekne, že to nemá s architekturou nic společného. Do obce nepatří. Chápu, že majitel protější firmy si sochu dal jako logo, ale je to jeden veliký kýč. Schválně jsme se na to jeli podívat s kolegy architekty z fakulty a všichni se lámali v kolenou,“ řekl známý vyškovský architekt Ivo Boháč. Silničářům z odborného hlediska socha nevadí, z estetického ji ale považují za příliš bombastickou. „Střední ostrov okružních křižovatek se dá využít k uměleckým dílům, rostlinné výzdobě, v zahraničí často i k vodotryskům. Zatraktivní se tak prostředí. Otázkou je, do jaké míry taková skulptura patří do malé vesničky. Kdy jde ještě o umění a kdy už hraničí s kýčem,“ přemítal například Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu. Námitky nemá podle vedoucího technicko správního úseku vyškovské oblasti Jana Olejníčka ani Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje.