Součástí akce je totiž třeba i instalace nových bezdrátových rozhlasů. Ty už měsíc fungují například v Hruškách. „S novým systémem teď už nemusíme našim obyvatelům hlásit zprávy živě, tedy nikdo nemusí být v době hlášení fyzicky na obecním úřadě. Dopředu lze nahrát například dvě nebo tři hlášení a nastavit, kdy se mají spustit," ocenil starosta Hrušek Jan Kauf.

Služba je zdarma

Kromě toho přichází podle jeho slov také nová funkce, a to možnost poslechnout si hlášení rozhlasu z mobilního telefonu. „Po vytočení určitého čísla si zájemce může poslechnout poslední hlášení ze své obce, ať už se nachází kdekoli. Služba je pochopitelně bezplatná," ujistil starosta Kauf.

V Hruškách nové reproduktory nahradily staré na čtrnácti místech v počtu dvou nebo tří na každém z nich tak, že mají dosah do všech částí obce. Celkem má nových reproduktorů ve všech obcích vzniknout přes šest stovek.

V nedalekých Křenovicích jich je kupříkladu třiaosmdesát a už také tam byl zahájený jejich zkušební provoz. Služba rozhlasu do mobilu bude k dispozici i tam, stejně jako ve všech ostatních vesnicích, které do projektu spadají.

Nové reproduktory přinášejí i další výhody. „Vzhledem k tomu, že jsou bezdrátové a disponují vlastním zdrojem energie, vydrží být v provozu dvaasedmdesát hodin, i když nejde elektřina," poznamenal starosta Křenovic a předseda svazku obcí Jaromír Konečný.

Pomohla dotace
Celý protipovodňový systém bude stát patnáct milionů korun. Každá obec se bude na zaplacení podílet jinou měrou nákladů podle toho, jak velká část z peněz varovného systému se bude nacházet v jejím katastru. Svazek však dostane podporu od Státního fondu životního prostředí ve výši 90 procent.

V současné době je na pořadu dne pořízení nového digitálního povodňového plánu, který propojí všechny obce. Týká se to například i Šaratic, které se jinak do projektu v celkovém rozsahu nezapojily. „To proto, že bezdrátový rozhlas máme u nás už instalovaný. Postarali jsme se o to asi před pěti lety za své peníze. Povodňové plány také máme zpracované, ale už nejsou aktuální a prakticky by v krizové situaci příliš nepomohly. Instalovaný varovný systém představuje vlastně dva projekty v jednom, nás se nicméně týká jen jeden z nich," vysvětlil starosta Šaratic Karel Kalouda.

Zásadní roli představují v rámci systému monitorovací zařízení, která sledují stav toků. V případě mikroregionu jde hlavně o Litavu a Rakovec. Dosud nejbližší monitorovací modul se nacházel až v Brankovicích, nově vznikne i v Hruškách nebo Hodějicích. O stavu vodní hladiny budou členy povodňové komise jednotlivé stanice pravidelně informovat pomocí textových zpráv.

Údaje se dostanou i k dalším institucím, jako je Povodí Moravy nebo složky integrovaného záchranného systému.

Na Moravě naposledy hrozily povodně loni v září. „V takovém případě je každá hodina dobrá. A nám chyběl spolehlivý a rychlý nástroj, jak zjistit, zda se velká voda nehrne i korytem Litavy," zmínil už dřív Konečný.

Srážkoměry a hladinoměry se v současné době chystají na mnoha místech. Třeba i ve Slavkově. „Takzvaný hardware, tedy protipovodňové hlásiče už máme nainstalované. Ve Slavkově je teď přes sto padesát reproduktorů. Nyní je řada na srážkoměry a hladinoměry. V následujících dnech se v novém systému budou proškolovat pracovníci technických služeb," informoval Petr Janek z městského odboru investic a rozvoje.

Celý systém má být hotový a uvedený do provozu nejspíš do konce července.

Infoblok: