Harvestory, traktory, vyvážecí soupravy a lanovkové systémy, které za sebou zanechají rozbité lesní cesty a měsíční krajinu. Takový obrázek se dá najít i na Vyškovsku.

Vedoucí bučovické lesní správy Otakar Pavlík připouští, že používání těžké techniky je stále na pořadu dne. Lesní dělníci ji používají dokonce čím dál víc.

„Potřebujeme totiž vytěžené dřevo nějakým způsobem dostat z lesa ven. Harvestory a vyvážecí soupravy jsou určitě šetrnější než traktory, které ničí lesní cesty. Záleží ale samozřejmě i na počasí. Na konci loňského a začátku letošního roku jsme z těžby moc velkou radost neměli. Zima nebyla žádná a cesty proto dostaly dost zabrat,“ popsal Pavlík.

Ani tažné koně podle něj není možné využívat jako jedno z ohleduplnějších řešení. „Harvestory zvládnou za jednu směnu padesát kubíků dřeva a kůň jen asi deset. Někde bychom potřebovali zase dvanáct párů koní kvůli jednomu obrovskému stromu,“ objasnil Pavlík.

Těžká technika tak podle všeho bude v hospodářských lesích řádit i nadále. „Je potřeba si uvědomit, že hospodářský les slouží k produkci dřeva. Bude to tak pokračovat i dál. Pokud ovšem stát neřekne, že materiál nepotřebuje a že všude les přemění na parky,“ podotkl Pavlík.

Ačkoliv v hospodářských lesích ochránci přírody zřejmě se svými argumenty moc neuspějí, jinak je to v porostech s mimoprodukční funkcí. Šedesát hektarů lesa zvláštního určení má ve správě například ekologické občanské sdružení Manner.

„Nevytváříme mýtiny, nevysazujeme stromy, které tam nepatří. Snažíme se, aby měl porost víc pralesní charakter. Pro jeho obnovu podporujeme podrost, který vzrůstá sám od sebe. Jestliže kácíme, vybíráme jen jednotlivé stromy, nikdy velké plochy. Tomu se říká podrostní výběrové hospodaření,“ popsal Jiří Novotný ze sdružení Manner.

Revírníci se nicméně alespoň snaží ve státních lesích zvyšovat podíl ekologicky stabilnějších listnatých stromů. „Do revíru Bukovinka jsem přišel ve čtyřiadevadesátém roce. Tehdy tu bylo asi sedmdesát procent smrkového porostu. Za těch čtrnáct let se mi podařilo obrátit celou skladbu dřevin tak, že dnes tvoří dvě třetiny lesa listnaté stromy. Všude to tak dobře ale nejde. V Bukovince jsou k tomu dobré podmínky,“ objasnil revírník Bukovinky Václav Kalinec.

Vysazování listnatých stromů není prý cizí ani plumlovským vojenským lesům. Jejich postup při těžbě dřeva ovšem kritizují ekologičtí dobrovolníci ze sdružení Manner. „Nevídaně zpustošily krajinu mezi Manerovem a Bohdalicemi,“ potvrdil Novotný.

Ředitel plumlovské divize Vojenských lesů a statků Petr Švadlena ale tvrdí, že uvedená škoda určitě nevznikla v lokalitě, kterou mají vojenské lesy ve správě.

„Veškeré práce zajišťují, kontrolují a přebírají kvalifikovaní lesničtí pracovníci. Pokud jsou potřeba následné potěžební úpravy jednotlivých pracovišť, kladou na ně důraz,“ objasnil Švadlena.