VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihomoravané se vracejí k topení dřevem

JIŽNÍ MORAVA - Jihomoravští prodejci dřeva si mnou ruce, zájem o přírodní palivo totiž neustále stoupá. Ekologům se to líbí

2.11.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Martina Muziková

Praskající dřevo v krbu nebo rozpálená kamna. Tak asi bude vypadat zima v mnoha domácnostech na jižní Moravě. Lidé totiž i přesto, že většina jihomoravských obcí zavedla v posledních letech plyn, začínají stále více topit dřevem.

„Zájem o dřevo stoupá v desítkách procent ročně. Souvisí to se zdražováním jiných surovin, hlavně plynu,“ uvedla tisková mluvčí Lesů České republiky Šárka Kubelková.

Lidé se tím nejen brání vzrůstající ceně, ale hledají i ekologičtější alternativu. „Dřevo je vlastně třetí cesta mezi špinavým uhlím a drahým plynem,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Ekologové tak rostoucí zájem o topení dřevem spíše vítají. „Výhodou je, že vypouští menší emise než třeba uhlí a také to podporuje pěstování lesů,“ vysvětlil Kotecký.

I přesto se starostové některých jihomoravských obcí děsí znečisťování ovzduší. „Bojím se, aby obyvatelé nezačali pálit všechno, co se jim namane. Nechci, aby se stav ovzduší vrátil deset let zpátky, kdy bylo všude zakouřeno,“ posteskl si starosta Lovčic na Kyjovsku Vítězslav Roštínský.

Zájem o topení dřevem je hlavně ve vesnicích poblíž lesů. „Pokud se bude plyn stále zdražovat, budou lidé dál dávat přednost hlavně dřevu, jehož je v okolních lesích plno,“ myslí si například starosta Šebrova na Blanensku Jiří Nechvíle.

Někteří mají doma dokonce více druhů topení, aby mohli zvolit to, co je právě nejlevnější. „Na vesnicích si kromě plynového kotle většina lidí ponechává i kamna nebo elektrické topení a řídí se podle toho, kolik co zrovna v té chvíli stojí,“ uvedl starosta Nesovic na Vyškovsku Vítězslav Reška.

Důvod, proč topit dřevem, je jasný. Topením v krbu může totiž každý ušetřit až deset tisíc ročně oproti vytápění plynem. „Záleží na tom, kde se dřevo koupí. Pokud se nakupuje ve větším, lze ušetřit třeba padesát procent,“ vypočítal analytik serveru Finance.cz Tomáš Skolek.

Stejně jako všechny ostatní zdroje bude však i cena dřeva stále stoupat. „Postupem času vyjde najevo omezenost tohoto zdroje a ceny půjdou nahoru,“ myslí si Skolek.

Podle něj ale mnoho lidí topí dřevem i z jiných než ekonomických důvodů. „Lidé mají rádi příjemné teplo a vůni, které topení dřevem přináší,“ uvedl Skolek.

Většina lidí chce ale hlavně ušetřit. „Předloni jsem za vytápění plynem zaplatil neuvěřitelných dvaačtyřicet tisíc korun. Dřevo mám zatím z vlastních zdrojů, ale i kdybych kubík dřeva koupil za tři sta korun, pořád se mi až třikrát sníží roční náklady,“ podotkl například Jindřich Novotný z Grešlova Mýta na Znojemsku.

S větším zájmem o dřevo musí zpozornět i lesníci, aby zamezili případným krádežím. Legálně se mohou sbírat jen slabší větve. „Nejde přijít do lesa a nařezat si popadaný strom. Lidé musejí mít povolení. Zloději tu kradou každý rok,“ postěžoval si lesník Oldřich Brož z Lančova na Znojemsku.

2.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Hasiči zachránili při požáru přístavku rodinný dům. Museli rozebrat střechu

Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

Vyškov na podzim útočil na špici MSFL. Přesto trenér stále hledá lídra mužstva

Vyškov - Plánovanou předehrávku prvního jarního kola svých soutěží moravská řídící komise fotbalu zrušila. V MFK Vyškov mohou v předstihu bilancovat uplynulý podzim čtvrtého roku svého účinkování v Moravskoslezské lize. „Podzim byl celkově dobrý,“ říká trenér MFK Vyškov Jan Trousil.

OBRAZEM: Nevzhledný vnitroblok ožil. Zkrášlila ho malba Staré radnice i šaliny

Brno - Pohled na brněnskou Starou radnici ve Václavské ulici svádí k návštěvě. Odvážlivci ale narazí, a to přímo do zdi. Radnice je totiž namalovaná.

Malovat jsem se naučila až žehličkou, přiznává rousínovská výtvarnice

Rousínov - Učitelka, cestovatelka, publicistka a umělkyně. Tím vším je Irena Lochmanová z Rousínova.

Na babetách ujeli na Islandu dva tisíce kilometrů. Trajekt domů málem nestihli

Brno – Šestičlenná skupina cestovatelů na babetách ujela za třiadvacet dní po Islandu téměř dva tisíce kilometrů. Putování za krásami Islandu mělo svá úskalí, cestu jim ztěžovalo počasí a nepřítomnost asfaltových cest.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT