Ačkoli jejich počet meziročně výrazně klesl, stále patří mezi věkově nejpočetnější skupiny uchazečů o zaměstnání. Firmy se do zaměstnávání starších lidí příliš nehrnou ani navzdory tomu, že třeba na mzdy starších padesáti let úřad práce může půl roku přispívat částkou do výše patnácti tisíc korun. „U starších pětapadesáti let je to ještě víc, a to do dvaceti tisíc. V případě umístění na veřejně prospěšné práce pak částka činí čtrnáct tisíc a můžeme ji poskytovat, nejčastěji obci, až jeden rok," vyzdvihla Šmejkalová s tím, že obecně uchazeči starší padesáti let patří mezi skupiny, kterým úřad věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání.

Jak složité je sehnat po padesátce nové místo, ví třeba Vladimír Skoupý z Vyškova. Sám sice takovou zkušenost nemá, ale jeho otec už patří mezi dlouhodobě nezaměstnané. Mezi ty se řadí lidé, kteří jsou v evidenci pracovního úřadu déle než rok. „Tátovi je čtyřiapadesát a práci si hledá už přibližně dva roky. Je to problém," souhlasil Vyškovan.

Obecně pak také platí, že starší lidé si lépe najdou uplatnění v administrativě, kde věk až takovou roli nehraje. Ačkoliv k němu firmy z diskriminačních důvodů nesmějí přihlížet, na mnohé pozice ve výrobě se třeba podle personální ředitelky vyškovské společnosti Hestego Evy Vavrouchové značná část z nich příliš nehodí.

Hlavně kvůli kondici. „Nemuseli by totiž vydržet celkové pracovní tempo, když jde třeba o hodně fyzicky náročnou práci. A také by asi neprošli lékařskou prohlídkou, kde je toto kritérium zmíněné," nastínila personalistka, podle jejíchž slov se věkové rozmezí zaměstnanců Hestega pohybuje od pětadvaceti do pětačtyřiceti let.

Lidé nad padesát nicméně mají spoustu zkušeností, jak mnozí poukazují, a můžou tak být pro firmy velmi přínosní. „Na jednu stranu chápu, že zaměstnavatel nechce přijmout staršího člověka, kterého musí zaškolit, věnovat mu spoustu času a úsilí a on za čas odejde do důchodu. Na druhou však tito pracovníci můžou mít obrovské množství zkušeností a podniku tím pádem můžou dát o dost víc než třeba absolvent," namítl například Karel Šoupal z Vyškova.

Jak dál podotkl třeba Jiří Bohuslav z Moravských Málkovic, firmy by si měly vzít příklad ze západních států, kde v podnicích pracují lidé mnoha věkových kategorií. „Třeba v Německu to funguje tak, že jsou generačně vyvážené. Mladí přinášejí inovace, starší zkušenosti," řekl Bohuslav.

TEREZA DOLEŽELOVÁ