Do Slavkova přijíždějí hodně Rusové, Němci, Rakušané a hlavně Francouzi. Ti velmi často v napoleonských uniformách. „Moc se mi tu líbí, na bitvy jezdím zhruba desetkrát ročně,“ svěřila se na loňských prosincových vzpomínkových akcích ve Slavkově například Geneviéve Carrier ze Saint-Quentin.

Zjistit, kolik lidí z ciziny přijede do místních destinací, je ale prakticky nemožné. Jen málokde vedou přesnou evidenci zahraničních návštěvníků. Počítačový systém, který využívají zámky, to ani neumožňuje. „Zhruba jedenáct procent z prohlídek zámku je cizojazyčných, ročně zámek navštíví tak pětatřicet tisíc lidí. Počet cizinců je ale vyšší než zmíněných jedenáct procent. Slováci a někdy i Poláci totiž využívají prohlídky v češtině,“ objasnil ředitel slavkovského zámku Aleš Šilhánek.

Doplnil, že nelze evidovat turisty, kteří zavítají na jednorázové akce, jako je třeba Napoleonský den. Velmi hrubý odhad tak zní, že ročně utrácí své peníze ve Slavkově přibližně tři a půl tisíce cizinců.

V sousedních Bučovicích, které mohou také lákat na atraktivní zámek, statistiky nevedou. Podle kastelánky bučovického zámku Jany Buriankové lze v posledních letech pozorovat mírný úbytek zahraničních hostů. „Nejvíc cizinců jezdí z německy mluvících zemí, Slovenska, Polska a Francie,“ vypočítala Burianková.

Pracovník bučovického Informačního a kulturního střediska Josef Bouda odhadl počet zahraničních návštěvníků, kteří se objevili na radnici letos v hlavní sezoně, na stovku. „Měli jsme tu i Litevce a turisty z Velké Británie,“ přiblížil Bouda.

Turistické informační středisko ve Vyškově zaznamenalo v letošní sezoně podle mluvčí vyškovské radnice Dany Bednářové jen dvě stě devětadvacet cizinců. Počty jsou přitom po tři roky přibližně stejné. Nejvíc bylo Němců, Rakušanů, Britů a Američanů. „Přijeli také návštěvníci z Ruska, Slovenska, Polska, Chorvatska, Maďarska a Ukrajiny,“ vyjmenovala Bednářová.

Cizinci se podle ní většinou ptají na možnosti ubytování, restaurace a plánky města. „Jeden německý turista měl zájem o nahlédnutí do knihy narození, protože přišel na svět za války ve Vyškově. Muž ze Španělska zase zavítal do centra proto, že potřeboval kousek izolepy. Jeho přání mu pracovníci splnili,“ přidala zajímavosti mluvčí města.

Hlavní atrakcí Vyškova je dinopark. Kolik zájemců o prohlídku prehistorického parku do Vyškova přijede, je ale záhadou. Zástupkyně ředitele dinoparku a zooparku Dagmar Nepeřená odhadla jejich počet na tisíce ročně. „Modely dinosaurů i zoopark přilákal třeba Nizozemce, kteří kempovali na Blanensku. Přijelo také dost Poláků, měli jsme tu i jednoho Australana,“ informovala Nepeřená.

Města se většinou spoléhají na propagaci prostředictvím webových stránek, využívají také podpory svých zahraničních partnerů. Bučovický zámek památkáři zviditelňují pomocí inzerce v jednom německém časopise. Dinopark se slavkovským zámkem se zapojily také do partnerského projektu Ziele – Top – Cíle, který dělá jméno jihomoravským atrakcím v Dolních Rakousích. „Sázíme také na propagaci zámku na ruských serverech,“ doplnil Šilhánek.

Zda se ale třeba do Slavkova podařilo díky novému projektu přilákat víc Rakušanů, je záhadou. Jejich počty v jednotlivých městech totiž neeviduje ani jihomoravská Centrála cestovního ruchu.