„Lidé do bioodpadu házejí věci, které tam nemají co dělat, což je pro nás problém. Jedná se většinou o plastové sáčky, kamení, štěrk, ale dokonce i šrouby nebo různé železo. To pak samozřejmě ztěžuje další zpracování, ať už v bioplynové stanici ve Vyškově nebo kompostárnách, kam odpad také předáváme," uvedla projektová a marketingová manažerka společnosti Respono, která na většině území regionu sváží komunální i biologický odpad, Petra Přikrylová.

Podle ní tak i hrozí, že se celé zpracování ve stanici zastaví. Tento případ už prý dokonce jednou nastal. Šlo o železnou tyč, kvůli které se zaseklo jedno z čerpadel. „Informace o tom, jak třídit, se snažíme předávat starostům a ti pak informují obyvatele. Těžko ale říct, jestli dochází k nějakému zlepšení. Není to o tom, že by celá obec třídila špatně, ale většinou jde o jednotlivce, kteří na to nehledí," dodala Přikrylová.

Její slova potvrzuje třeba starostka Orlovic Jana Minářová. „Respono nás požádalo, abychom vyvěsili upozornění na webu, které říká, co do bioodpadu patří a co už ne. Stejně tak lidé do schránek dostali informační letáky. Vím, že i u nás do něj někteří nahází všechno možné. Snažíme se ale lidi na tento problém upozorňovat a naučit je správně třídit," nastínila Minářová.

Někteří obyvatelé Vyškovska však stále nemají úplně jasno. „Nádoby na bioodpad používám, ale co přesně tam patří, konkrétně nevím. Spíš odvozuji. Plasty bych tam samozřejmě neházela, ale nějaké menší kamínky nebo hlínu nejspíš ano," přiznala se třeba Zdenka Adamová.

Podle Přikrylové je problémem i to, že Respono nedisponuje prostory pro dodatečné třídění. „Máme jen vytipované lokality, kde bývá bioodpad čistší a ten odvážíme do bioplynky. Ten s horší kvalitou jde do kompostáren. Zajímavé je, že nejhorší odpad většinou pochází z kontejnerů na veřejných místech. Nádoby, které lidé mají doma, většinou nepořádkem nenaplňují," poznamenala Přikrylová.

JAN JURÁK