Velký zájem v posledních třech letech zaznamenávají třeba v Základní škole Tyršova ve Vyškově. „Žáky máme rozdělené do dvou skupin, ale zájem roste hlavně u těch na prvním stupni," potvrdil ředitel základní školy Zdeněk Pitela. Vyšší počet zaplněných míst při vyučování náboženství může být podle něj způsobený i tím, že počet dětí v třídách nižších ročníků vzrostl.

V osnovách má předmět řadu let i Základní škola Nádražní ve Vyškově. Zájem zůstává víceméně stejný. „Vyučujeme náboženství pro žáky od první do deváté třídy. Jde o dvě skupiny: pro první i pro druhý stupeň. Celkem předmět navštěvuje okolo pětadvaceti žáků," zmínila zástupkyně ředitele Iva Vassová.

Biblické poselství vyučuje už deset let i letonický farář Martin Bejček. Na letonické základní škole úbytek zájemců nezaznamenává. „Na starosti mám žáky na prvním stupni. Máme vždy v průměru okolo deseti žáků a tento trend se nijak v průběhu let nemění a nezměnil," nastínil Bejček.

Musí na faru

Do školních lavic k výuce nepovinného předmětu naopak nezasednou děti ze Základní školy Komenského ve Slavkově u Brna. „Ti, kteří chtějí kroužek navštěvovat a rozvíjet v této oblasti své znalosti, musí chodit na místní faru," zmínila zástupkyně ředitele Hana Stárková.

První fázi navštěvování předmětu podle zástupců škol ovlivňují hlavně poměry panující v rodinách. Stejný názor zastává i třeba Vyškovanka Karolína Hrozová. „Myslím si, že o tom, zda bude dítě chodit do náboženství na základní škole, výhradně rozhodují rodiče a v podstatě i výchova a víra v rodině. Ale od určitého věku je to pak především na dítěti, jak s tím, co do něj rodiče a třeba i farář vkládají, naloží," řekla Hrozová.

Za pravdu jí dává i Bejček z letonické římskokatolické farnosti. „Školák není plnoletý, takže je to vždycky na rodičích dítěte. Ti mají pochopitelně hlavní slovo," prohlásil farář.

Dítě nastupující do první třídy si tak zpravidla samo neřekne, že chce navštěvovat hodiny náboženství. „Mám několik kamarádů, kteří pocházejí z rodiny ateistů a třeba v patnácti letech se začali o víru zajímat. Například na základě nějaké závažné životní situace. Může to být nemoc nebo úmrtí někoho v rodině. A skrz útěchu nebo potřebu mít někoho, kdo naslouchá, se uchýlí k víře," uvedla třeba Jana Králová ze Slavkova u Brna.

Náboženství ve školách přednášejí faráři nebo lidé k tomu pověření. To se dává na základě dosaženého vzdělání, které požaduje stát a zároveň i církev. „Předmět můžou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti. Povinností každého faráře je vyučovat žáky v té farnosti, kde škola stojí. Pokud sám z nějakého důvodu nemůže, může ho zastoupit někdo jiný," doplnil Bejček.