Jejich počet viditelně roste a různé velikosti jedinců napovídají o více vrzích potomstva. „Díváme se, když jdeme kolem. Je tam hodně mláďat,“ potvrdil Stanislav Mrázek, který tady nutrie sám také nafotil.

Zdroj: Jakub Dostál

Odborníci však od přikrmování lidi odrazují. Zooložka Dana Hyláková zdůraznila, že nutrie říční je invazivní druh. „Proto ho v zoologických zahradách přestávají chovat. Přesněji řečeno by se tam nutrie neměly množit, popřípadě s nimi obchodovat, aby nedocházelo právě k jejich dalšímu rozmnožování. Pokud se dostanou do volné přírody, čemuž asi nikdo nezabrání jak známe některé chovatele, tak se stávají predátory pro další druhy zvířat,“ vysvětlila odbornice z Vyškova.

V Nížkovicích koledníci při Tříkrálové sbírce vybrali téměř 28 tisíc korun.
Tříkrálová sbírka na Vyškovsku: podívejte se, kde se kolik přispělo

Připomněla, že krmení u takových volně žijících jedinců má i negativní následky. „Budou-li je lidé krmit, podpoří jejich množení na úkor jiného druhu vyskytujícího se v daném biotopu, který je pro něho přirozený. Důsledkem toho se tento druh stává kořistí pro nutrii a dochází k snižování jeho počtu. A tak dochází k narušení přírodní rovnováhy v daném biotopu, protože je narušený potravní řetězec,“ popisovala zooložka.

NUTRIE ŘÍČNÍ:

Velký hlodavec původem z Jižní Ameriky.

Rozšířil se chovem po světě.

Po únicích zakládal místní populace.

Na seznamu invazivních druhů.

Upozornila tak na rizika. „Toto si musí lidé uvědomit, že možná v daném místě uvidí hodně nutrií, ale do budoucna třeba žádné sladkovodní ryby. Změní se i ráz potoka, respektive jeho řečiště, kde nebudou stromy nebo keře, které nutrie zlikvidují. Mají totiž velmi rády takzvaný okus, kdy okusují stromovou kůru, kořínky a další,“ doplnila Hyláková.

V návaznosti na to tak má k těmto nutriím jediné doporučení. „Závěrem je nekrmit a nepodporovat jejich rozmnožování,“ shrnula Hyláková. Samice mají dva vrhy do roka, mláďata krmí až dři a půl týdne než je přirozeně odstavují.

Nutrie je uvedena na takzvaném blacklistu Evropské unie nejnebezpečnějších invazivních druhů živočichů. „To znamená, že si Unie vytkla za cíl zastavení jejího šíření Evropou. Nutrie u nás nemá žádné predátory, velmi rychle se množí a vzhledem k tomu, že v posledních letech nemáme dlouho mrazivé zimy, není vlastně nic, co by její expanzi zpomalovalo. Navíc ji lidé mají v oblibě a krmí ji,“ komentoval Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Zmínil konkrétní dopady činnosti nutrie. „Problém je, že nevíme, jak moc negativně může ovlivnit naší původní faunu i flóru. A už mnohokrát se u podobných zvířat ukázalo, že negativní dopad na přírodu je obrovský. Lidem navíc škodí tím, že si na březích buduje mnohametrové nory, které pevnost břehů narušují a bohužel si je tvoří i v hrázích rybníků,“ popisoval Stýblo.

Dalším rizikem je podle něj přenos řady nebezpečných chorob. „Třeba tularemie, která je přenosná na člověka. Ochočování nutrií může vést i k tomu, že při vyžadování potravy napadají lidi. Problém to tedy je obecně velký a hlavně netušíme, zda může být ještě mnohem větší,“ dodal Stýblo.

Nutrie říční pochází původně z Jižní Ameriky. Na první pohled připomíná bobra, ale pozorovatel ji bezpečně pozná podle kulatého ocasu. Dalším typickými znaky jsou oranžové tesáky a hustá srst. Soukromí chovatelé si na nutriích dlouhodobě cenili jejich masa a kožešiny. V současnosti je hlavním produktem chovu velmi kvalitní a dietní nutrií maso.