Kladně hodnotila prostředí i pracovní dobu. „Doprovází mě optimismus a chuť do práce. Jediným problémem je jazyková bariéra, ale všichni se mi snaží pomoci,“ ocenila Nataliya.

Brněnské Bohunice postrádají v dlouhodobém plánu především osmdesát až devadesát zdravotních sester. „Již jednáme asi se dvěma desítkami pracovníků z Ukrajiny, kteří k nám mohou nastoupit, nebo již nastoupili. Hledáme pro ně ideální prostředí, tak aby to bylo podobné k jejich oboru, který znají, nebo pracoviště, kde již působí jiný Ukrajinec, aby pomohl s jazykem,“ sdělila mluvčí fakultní nemocnice Veronika Plachá.

Ilustrační foto.
Babyboom na jižní Moravě: nejméně dětí se narodilo na Blanensku a Vyškovsku

Právě Nataliya bude k dispozici pro ukrajinské pacienty. „Medička čtvrtého ročníku pak dostane práci zdravotnického sanitáře, zatímco sestra od praktika bude na transfuzním a tkáňovém oddělení,“ vyjmenovala další příklady Plachá.

Ředitel vyškovské nemocnice Zdeněk Horák uvítá především větší množství středního zdravotního personálu, pokud zaměstnání Ukrajinců umožní legislativa. „Aktuálně máme jednu lékařku z Ukrajiny, která právě díky platné legislativě nesmí zastávat tuto pozici a pracuje jako pomocný personál,“ vysvětlil Horák.

Urychlení zaměstnání Ukrajinců dle svých slov uvítají také zástupci nemocnice v Blansku. Mnozí se ale ve zdravotnictví na jihu Moravy uplatňují už delší dobu. Doktorka Khrystyna Bodnar působí na interním oddělení Nemocnice Znojmo už čtvrtý rok.

Chybí desítky doktorů

Na rozdíl od uprchlíků měla hlavně čas na přípravu. „Před příchodem jsem se rok učila doma český jazyk. Práce lékaře v České republice byla podstatně snazší než na Ukrajině, protože pacienti měli povinné zdravotní pojištění. Na Ukrajině nebylo, tam musel lékař neustále zvažovat možnosti a varianty léčby, které nabídne pacientovi tak, aby zvládl jejich zaplacení,“ vyprávěla Bodnar.

Ve Znojmě aktuálně postrádají dvacet lékařů napříč všemi odbornostmi. Nejvíce na ortopedicko-traumatologickém oddělení a anesteziologicko-resuscitačním. „Navíc máme volných pětačtyřicet pracovních pozic zdravotní sestry, fyzioterapeuty, laboranty, radiologické asistenty nebo sanitáře. Příčinou je gravidita, dlouhodobá pracovní neschopnost nebo rodinné důvody, kdy se zaměstnanci odstěhovali do jiného města,“ vysvětlila asistentka ředitele znojemské nemocnice Petra Veselá.

Areál zámku ve Slavkově u Brna.
Setkání s gastromágy: na zámku ve Slavkově se budou vařit moravské speciality

Kromě Bondar zaměstnávají ve Znojmě čtyři Ukrajince. Přijetí dalších tady uvítají zvláště pokud se zlepší podmínky. „Na co ale narážíme u uprchlíků je český jazyk a bohužel to je velký problém. Věříme však, že ministerstvo přijde s nějakým řešením v podobě rychlejšího vzdělávání nebo jazykových kurzů,“ doplnila mluvčí břeclavské nemocnice Eliška Windová.

Sedmadvacet Ukrajinců už zaměstnává Fakultní nemocnice u svaté Anny. „Nicméně všichni absolvovali kompletní proces nostrifikace, jazykové i kurzy a podobně. Pokud se situace nějakým způsobem zjednoduší, pak si myslím, že bychom této příležitosti využili,“ potvrdil vedoucí odboru marketingu brněnského zařízení Jiří Erlebach.