Stanovisko města k využití lokality na sídlišti Víta Nejedlého získalo podporu obyvatel, kteří ji projevují zvláště na sociálních sítích. „Se zněním otevřeného dopisu se ztotožňuji ve všech směrech,“ potvrdil na dotaz redakce třeba Vladimír Adamovič z Vyškova.

O problematiku se zajímal také opoziční zastupitel Libor Bláha. „Dotazoval jsem se na ni při posledním zasedání. Jsem kategoricky proti jejich přesunu do Vyškova a souhlasím s odporem vedení města vůči jejich umístění,“ komentoval Bláha.

O uprchlíky, mezi kterými byli i ukrajinští Romové, se již město postaralo. „Skupina v počtu jedenácti maminek s dětmi do našeho města zamířila už šestadvacátého února, dva dny po vypuknutí války dorazila z Mukačeva. Ubytovala jsem je jako všechny ostatní ukrajinské uprchlíky v jednom z našich hotelů. Předcházela tomu domluva s hoteliéry, že do doby, než najdeme dlouhodobější řešení, zůstanou za velmi výhodné ceny jak za ubytování, tak i za stravování,“ sdělila vyškovská místostarostka Karin Šulcová.

Stěhování ukrajinských romských uprchlíků, kteří několik dní tábořili před brněnským hlavním nádražím. Teď jim skončilo i azylové ubytování v židenických kasárnách.
Tři noci a dost: romským uprchlíkům v Brně ukončili azyl v židenických kasárnách

Na zmíněný účel počítala s částkou dvou set tisíc korun z městského rozpočtu. „Jelikož v té době ještě nebylo zřízené Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Brně, zajišťovali jsme jim pobytové oprávnění. Domluva byla velmi náročná, i když jsme měli tlumočníky, ani ti se s nimi nedomluvili. Bylo velmi těžké rodinu přesvědčit o nutnosti cesty do Brna na cizineckou policii a zajištění víza, ale po dlouhém přemlouvání doslova "rukama a nohama" se nám to podařilo,“ pokračovala Šulcová.

Po několika dnech jí však hoteliér volal, že skupina ukrajinských Romů dělá na pokojích velký nepořádek, hygienické návyky jsou mizivé, chovají se hlučně, a že na domluvy nereagují. „Požádal mě, abych jim zajistila ubytování jinde. Podařilo se mi zajistit místo v soukromé ubytovně mimo centrum města. Rovněž tady byly počáteční problémy, ale časem se situace zklidnila,“ doplnila místostarostka.

Konečný počet ve Vyškově zatím dosáhl na třiadvacet osob. „Všichni pocházejí ze stejné oblasti. Dle informací ubytovatele již nemá žádné volné kapacity pro další,“ doplnila Šulcová. O umístění čtyřiceti ukrajinských Romů na ubytovně Víta Nejedlého pak jednalo vedení města jak na úrovni Krizového štábu, tak za účasti zástupců ministerstva vnitra, policie a obecně prospěšné společnosti ROMODROM.

Penzion Sirius ve Vyškově.
Hotely a penziony na Vyškovsku lákají hosty novinkami. Kvůli energiím zdražily

Jeho obavy sdílí také starosta blízké Pustiměře. „S jejich názorem se ztotožňuji. Ukrajinští Romové jsou skupinou obyvatel žijící často kočovným způsobem života a s nižší mírou socializace, než jsme zvyklí. Bezpochyby dojde k narušení poklidného života v místě, kde budou ubytováni a budou se zde kumulovat další problémy. Věřím, že naší obce se týkat nebudou,“ potvrdil Vlastimil Smékal.

Zabezpečení adaptace další početné skupiny ukrajinských Romů do nového prostředí už Vyškov podle vedení města nezvládne. „Kulturní bariéra je příliš výrazná. Na řadě je stát, který musí zajistit jejich soustavným vzděláváním a výchovou porozumění fungování naší společnosti jako celku, jazyku, zvykům. Je to ale otázka roků. Bez této soustavné práce dle našeho názoru není možné integrovat tuto komunitu do center měst a obcí,“ dodala místostarostka Šulcová.

Skupina ukrajinských Romů se utábořila začátkem týdne na travnaté ploše u podchodu nedaleko Hlavního nádraží v Brně. Místo monitorovali policisté a běženci pak putovali do bývalých kasáren v Židenicích.

Proti umístění ukrajinských Romů v obci jsou i Havraníky na Znojemsku. Situaci budou řešit zástupci Jihomoravského kraje.