Jakou školu jste vystudoval a jak jste se dostal k tomu, že se řezbářstvím živíte?
Vystudoval jsem Střední uměleckoprůmyslovou školu Uherské Hradiště, obor kamenosochařství. Kámen mi ale neseděl, potřebuji ze sebe nápady dostat rychleji. Dřevo mám rád.

Bylo náročné prosadit se?
Čtyři roky jsem pracoval v restaurátorské dílně a odpoledne jsem si dělával svoje věci a nabízel je v galeriích. Ze začátku nebylo příjemné, když galeristé moje výtvory nevzali. Do některých jsem se později vrátil a byli z nich nadšení. Prosadit se, to se dá chápat ze dvou pohledů. Finančního, s tím stále bojuji. A staří výtvarníci mi říkají, že budu bojovat celý život. Potom z uměleckého, tedy že mě postupně uznává stále více lidí a plním si své umělecké sny.

Máte zakázky z Česka i zahraničí. Která byla vaše srdcová?
Srdcový byl určitě betlém na náměstí. Nejprestižnější asi příď a záď lodi pro hlavního hrdinu do seriálu HBO Vikingové. Nicméně každá tematická výstava, kterou mám ve Vyškově, je pro mne něčím srdečním.

Pro řezbáře je důležité dřevo. Z jakého druhu tvoříte nejraději? Kde se kvalitní dřevo shání?
Já řežu z lipového dřeva. Je měkké a hlavně světlé. Také ho mohu barvit. Mám navíc známého na pile.

Je i nějaký méně obvyklý druh dřeva, z něhož jste tvořil? Jak se vám s ním pracovalo?
Dělal jsem pár věcí z ořechu a jedno torzo ženy z mahagonu. A jednou omylem z javoru díl betléma do Loun. Ale nesnažím se dělat ze zvláštních dřev. Považuji se spíše za sochaře a pro moji tvorbu je charakteristický hlavně nápad. Třeba kombinace dřeva s kovem.

Tomiš Zedník
• O něm: Je mu čtyřicet let. Pochází z Vyškova, kde také žije. Má tři děti a psa.
• Kde rád odpočívá: Většinou doma u kamen s rodinou. Chce-li si odpočinout od lidí, tak v dílně.
• Kde rád jí: Rád vaří a vaří denně. Takže doma s rodinou.
• Kde se rád prochází: Ke Kačáku nebo v okolí Ruprechtova a Lulče. Nejraději jezdí na kole s rodinou údolím Velké Hané přes brody.


Vaše jméno je pro řadu Vyškovanů spojené s vyřezávaným betlémem, který zdobí Masarykovo náměstí. Jak vznikla myšlenka na jeho výrobu?
S nápadem betléma pro Vyškov jsem přišel já a místostarosta Břetislav Usnul měl stejný nápad. Tak nám to sedlo. Zpočátku se zastupitelům nezdálo domlouvat se už na jaře o betlému. Ale později jej jednohlasně schválili.

Jsme-li u vašeho jména – lidi může zaskočit, že o vás všude slyší jako o Tomišovi. Je to umělecké jméno?
Je. Všichni mi tak odmalička říkali. Později, když jsem měl, myslím, výstavu, jej použili v novinách. Tak jsem jej začal používat a hned mě podle jména poznávají.

Vraťme se k betlému – kdy začal vznikat a jak dlouho trvala jeho výroba? Kolik měl tehdy postav?
Začal jsem jej tvořit koncem května 2015 a pracoval jsem na něm až do adventu, než se postavil na náměstí. Na úvod měl jedenáct figur.

Kdy jste začal doplňovat nové postavy a jaké to byly? Kolik jich je nyní?
Na doplňování jsme se domluvili hned. Věřili jsme, že to bude zajímavé a lidé se můžou těšit, co připravíme nového. Nyní už je jich sedmnáct.

Která je vaše nejmilejší?
Nevím. Mám rád tři krále, dobře se dělají, je čeho se chytit. Bavil mě i velbloud, který je největší a nejtěžší.

Byl byste rád, kdyby město projevilo zájem o další postavy? Jaká, která by betlém pěkně doplnila, vás napadne na první dobrou?
Už se domlouváme s městem, jak by se dal rozšířit. Z postav mě napadají nějací hudebníci.

Jak slavíte Vánoce, máte i doma vámi vyrobený betlém?
Myslím, že klasicky. Máme stromeček, kapra, pečeme vánočku a navštěvujeme rodinu. Betlém máme ode mne, takový netradiční. Tvoří ho v podstatě jen obličeje. Podobný jsem dělal do Portugalska.

Co byste si přál do nového roku?
Letos jsem si splnil dětský sen, ilustrovat knížku. S nabídkou mě oslovil Josef Špidla. Byla to zajímavá práce. Tak uvidím, co přinese nový rok. Zatím nemám domluvenou žádnou výstavu, ale už mám namyšlené nové téma a návrhy na výstavu ve Vyškově. Přál bych si udělat i nějaký menší betlém, je to takové tvoření příběhu o zrození. Milé téma.