Se zimou končí i období nejvhodnější k očkování proti klíšťové encefalitidě. Klíšťata tuhá zima ukolébala k útlumu. Jestli jich díky tomu letos bude méně, odborníci předpovědět nedovedou. Zato už teď tuší, že Jihomoravany začnou brzy trápit komáři.

Uplynulá zima totiž byla výjimečná mimořádně vysokou vrstvou sněhu. Kvůli loužím stojaté vody, které po sobě jarní záplavy zanechávají, se komáři po tání obvykle přemnoží. „Většina sněhu se už rozpustila a půda v oblasti líhnišť je teď značně nasycená vodou. Na jaře proto musíme počítat se zvýšeným výskytem komárů,“ upozornil Oldřich Šebesta z břeclavského pracoviště jihomoravské hygienické stanice.

Kalamit přibývá

Součástí jeho práce je v průběhu roku bedlivě sledovat aktivitu komárů a výskyt jejich larev. Dokáže podle toho mimo jiné odhadnout, zda kraj postihne komáří kalamita. Na přesnou předpověď pro letošní léto je podle Šebesty ale zatím brzo. „Rozhodující bude počasí v březnu a dubnu. I tak ale kalamit v posledních letech přibývá,“ podotkl.

Právě Jihomoravané se v porovnání s ostatními regiony s útoky bodavého hmyzu potýkají nejvíc. Líhniště kalamitních druhů komárů totiž svou velikostí v Česku nemají konkurenci.

Vrásky dělají především lidem z oblastí kolem dolních toků Moravy a Dyje a jejich přítoků, především Svratky a Jevišovky. „Jakmile řeka přeteče, voda se v okolních mokřadech drží. Pravidelně je proto stříkáme a kolem pěti postřiků děláme i přímo v obci. Vyjde to na dvacet tisíc korun, ale není zbytí. Při kalamitě se kolikrát ani nedá vyjít z domu,“ uvedl starosta Jevišovky na Břeclavsku Michal Vago.

Na vzniku kalamit se přitom podílí jen některé druhy komárů. Člověka napadají agresivně celý den a jejich přemnožení mnohdy znamená stovky svědících štípanců na těle. Nebezpečné infekce ale, na rozdíl od jiných částí světa, komáři na jihu Moravy přenášejí jen zřídka.
Mnohem nebezpečnějším škůdcem, kterému se v kraji také daří, jsou klíšťata. „Nejčastěji se s nimi setkáváme v listnatých a smíšených lesích, ale i v parcích či zahrádkářských koloniích. A na rozdíl od rozšířených představ žijí při zemi a ne ve větvích stromů,“ zdůraznil Šebesta.

Opomíjené riziko

Zakousnuté klíště může na člověka přenést například virus klíšťové encefalitidy. Ohniska nákazy jsou severně a západně od Brna. Ale především na Znojemsku, v okolí Vranovské přehrady. Proti nákaze, která napadá mozek a mozkové blány, je možné se očkovat. „Nejlépe v chladných měsících, kdy jsou klíšťata minimálně aktivní. Z mých pacientů má očkování nanejvýš pět procent. Horší ale je, že lidé zapomínají na lymskou boreliózu. Ta je mnohem častější a očkování proti ní neexistuje,“ připomněl praktický lékař z Vranova nad Dyjí František Kofroň.

Boreliózu podle současných průzkumů přenáší především klíšťata v okolí Brna, Břeclavi a Hodonína. „Pokud objeví v místě, kde se klíště zakouslo, zarudnutí, lidé rozhodně nesmí odkládat návštěvu lékaře,“ uvedl Kofroň.

co platí na komáry a co na klíšťata
Boj proti komárům – vysoušení líhnišť nebo trvalé zaplavení komářích líhnišť, ničení larev larvicidními přípravky nebo zabíjení létajícího hmyzu insekticidy
Boj proti klíšťatům – v omezené míře se dají využít insekticidy, vhodnější je ochrana oblečením a repelenty