Bučovice tak následovaly další velká města v regionu. Vyškov se připojil začátkem letošního roku, Slavkov u Brna už dokonce před pěti lety.
Podstatou projektu je porovnání obecní správy obcí se srovnatelnou velikostí. „V praxi to znamená, že naši samosprávu porovnáme s jinými městy a v případech, kdy to u nich bude fungovat lépe, se od nich poučíme. Projekt nám pomůže zvyšovat kvalitu práce a efektivitu,“ popsala tisková mluvčí vyškovského úřadu Dana Bednářová, co strašidelně vypadající sousloví benchmarkingová iniciativa znamená. S projektem přišlo ministerstvo vnitra. „Benchmarking je metoda řízení kvality ve veřejné správě, jednotlivé úřady se zlepšují učením od druhých. Smyslem iniciativy je dosáhnout lepších výkonů na úřadě,“ doplnil tajemník slavkovského úřadu Pavel Dvořák.
Oblastí obecní správy, se kterými iniciativa radnicím pomáhá, je více než šedesát. „Patří sem třeba evidence obyvatel, matrika, občanské průkazy, registr řidičů, památková péče, přestupky, odpady, místní poplatky a mnoho dalších,“ uvedla některé z oblastí mluvčí Bednářová.
Novou síť na rozdíl od personálních auditů, které dříve kontrolovaly obecní správy, nezatěžuje sezónní zkreslení. „Jedná se o levnější variantu personálních auditů, která není tolik subjektivní, protože vychází z průměrných čísel za celý rok,“ vylíčil hlavní výhodu iniciativy tajemník bučovického městského úřadu Karel Měřínský.
Sezónní výkyvy jsou dané jednotlivými vyhláškami a nařízeními. „Když uděláte na úřadě personální audit na konci roku, zkreslí ho například nápor zájemců o povinnou výměnu řidičského průkazu. U benchmarkingové iniciativy se to nestává, protože sleduje výsledky v mnohem delším časovém úseku,“ objasnila Bednářová.
Výměna zkušeností
Iniciativa nenabízí pouze cenná čísla, která úřadům napoví, jak zlepšit samosprávu. „Díky ní se také setkávají odborníci z jednotlivých oblastí na celé řadě certifikovaných školení a výměně zkušeností,“ shrnul Měřínský další přínos iniciativy pro úřady.
Slavkovský městský úřad má jako jediný v regionu s iniciativou dlouholetou zkušenost. Radnice je s dosavadními výsledky spokojená. „Myslím, že to byl dobrý krok. Za pravdu nám dávají i čísla. Na rozdíl od jiných úřadů nenavyšujeme počty pracovníků a tím i celkové náklady na samosprávu,“ podotkl slavkovský tajemník.
Právě úspora peněz je jedním z hlavních důvodů, kvůli kterému se radnice měst k iniciativě připojují. „Optimalizují se jednotlivé úřední výkony, aniž bychom přitom museli navyšovat počet úředníků. Úřad se díky tomu personálně nezvětšuje a drží krok s vývojem veřejné správy,“ pochválil přínos benchmarkingu Dvořák.
Konkrétně Slavkov optimalizoval práci na odboru dopravy, odboru vnitřních věcí a některých dalších odborech. „Zlepšili jsme postupy například při registraci vozidel,“ dodal tajemník.
Objem peněz, které musí radnice ročně vynaložit, aby získaly cenné informace, čítá desítky tisíc korun. „Za účast na metodě jsme letos zaplatili necelých čtyřicet tisíc korun,“ vyčíslila náklady vyškovská tisková mluvčí.
Stejné prostředky uvolnilo vedení města v Bučovicích a ve Slavkově. V konečném důsledku se však tyto výdaje vyplatí.