„Slivovice nebo meruňkovice vlastní výroby je pořád originální dárek a doma je vždy po ruce. Loni jsme neměli na pálení dostatek kvasu, letos se ale snad zásobíme," věří Vyškovanka Michaela Roubalová.

Teplé počasí od začátku roku sadařům přeje, úrodu oproti minulým rokům mráz neponičil. „Co se týká ovoce, jako jsou například meruňky a třešně, které uzrávají dřív, tam to zatím vypadá na lepší průměr. U pozdějšího, třeba švestek, se s pálením začíná na podzim, proto jde úspěšnost těžko odhadnout," uvedl Miloš Bastl z pěstitelské pálenice v Drnovicích, která spustila výrobu na začátku července.

Víc jablek

Letošní úroda nicméně zřejmě rekordy netrhne, i když oproti loňsku bude úspěšnější. „Nelze samozřejmě uvádět čísla za celý region, ale pokud budu soudit ze stavu své zahrady, sklizeň bude i přes sucho průměrná. Loni byla určitě slabší, třeba jablka jsem neměl téměř žádná, teď to vypadá lépe," zhodnotil předseda vyškovských zahrádkářů Jaroslav Kolečkář.

Nadprůměrný zájem o služby už nyní hlásí třeba slavkovská pálenice, která je součástí tamního pivovaru, přestože je v provozu teprve od posledního července. Termíny do konce srpna má zaplněné. „Loňská úroda byla hodně podprůměrná, letos to zatím vypadá velmi dobře. Zájem o pálení narostl o dvě třetiny oproti předchozímu roku, " upřesnil ředitel pivovaru Jiří Hořava.

Do pálenice však musí zájemce přivézt odpovídající množství, které si každý provozovatel sám stanoví. „Většinou přijímáme od 120 až 150 litrů. Pokud je ovoce kvalitní, může ho být i méně, stačí kolem 100 litrů, podle zákona ale pěstitelé nesmí doplňovat kvas cukrem," upřesnil minimální hranici drnovické pálenice Bastl.

Sadaři proto většinou vozí jen ovoce, kterého mají nad vlastní spotřebu. Každoročně jezdí pálit třeba Miroslav Látal, který má chatu s ovocnou zahradou poblíž Vyškova. Kromě švestek nemá dalšího ovoce takové množství, aby se mu návštěva pálenice vyplatila. „Takže děláme jen slivovici. Loni jsme jí vypálili kolem patnácti litrů," svěřil se.

Jak letos palírníci upozorňují, po sklizni by pěstitelé neměli příliš otálet se zajištěním termínu na pálení, ovoce totiž zvlášť v tomto horkém létě kvasí rychle. „Doba kvašení se odvíjí hlavně od teploty, ve které se uchovává. Například meruňky vydrží venku v sudu týden, v chladnějším sklepě třeba i tři týdny," vysvětlil Bastl, který vyžaduje, aby majitel kvasu byl u procesu po celou dobu přítomný.

Odhad při příjmu

Několikrát se mu totiž stalo, že kvas byl špatný a sadaři to sváděli na pálenici. „Když jsou celou dobu tady a procesu přihlížejí, kvalitu si můžou ověřit na vlastní oči hned," je přesvědčený majitel drnovické pálenice.

Ve Slavkově to pak podmínkou není. „Pozdější reklamace jsme zatím neměli, protože už při příjmu se dá relativně přesně odhadnout, jaká pálenka bude. Obecně platí, že jaký je kvas, takový bude výsledný produkt," vysvětlil Hořava.

Rok od roku přicházejí lidé na různé další příchutě a do kvasu přidávají méně obvyklé druhy ovoce, dokonce i zeleninu. „Tu ale u nás pálit nemůžeme, protože naše pálenice je ovocná, tudíž třeba mrkvovici u nás pořídit nejde. Přesto se ale objevují originální pálenky, třeba z kdoulí, která je velmi zajímavě aromatická. Pořád ale vede klasika, což jsou jablka, švestky, meruňky nebo hrušky," doplnil Hořava.

ZUZANA RICHTROVÁ