Přírodní krásy Vyškovska najdete ZDE
K málo známým přírodním památkám Vyškovska patří Hřebenatkový útes v rousínovské místní části Kroužek. Podobně jako třeba Mrazový klín u Němčan nebo Mechovkový útes poblíž Dražovic patří k němým svědkům dávné minulosti, kdy krajina regionu vypadala úplně jinak.
Zatímco Mrazový klín je upomínkou na dobu ledovou, kdy polovina Vyškovska zůstala na věky pohřbená pod příkrovem ledovce, oba útesy upomínají na časy ještě mnohem starší. Zní to pro dnešního člověka takřka neuvěřitelně, ale jsou to pozůstatky z dob, kdy byla půda, po níž dnes kráčíme, mořským dnem.
Přírodní památka Hřebenatkový útes se rozkládá na ploše zhruba dvou set padesáti čtverečních metrů poblíž hřiště v Kroužku v lesíku zvaném Borky asi půl kilometru severovýchodním směrem od vesnice. Vyhláška Okresního národního výboru ve Vyškově zaručuje její ochranu od listopadu 1990, takže v tomto smyslu Hřebenatkový útes slaví dvacáté výročí. Území označuje jedna tabule se státním znakem.
Hřebenatkový útes je vlastně vápencový útvar z období třetihor, který tvoří několik skalek v Borkách. Vznikl z ulit a lastur uhynulých mořských bezobratlých, zejména mlže hřebenatky. Ta mu dala také název. Památka pochází z období miocénu, tedy doby před pětadvaceti až pěti miliony let. V této době se ještě pohybovaly kontinenty a srážkami vznikala známá pohoří, jako třeba Himálaje, Andy, Skalisté hory nebo Alpy. Souš vesměs tvořily rozsáhlé stepi a savany, jež obývaly nesčetné druhy velkých býložravců.
Hřebenatkový útes sám podává svědectví o tehdejší mořské fauně. Kromě mlžů tam paleontologové objevili také třeba zkamenělé zuby žraloků. Právě díky těmto ojedinělým nálezům a kvůli tomu, že je dokladem poslední existence moře v oblasti Vyškovské brány, je Hřebenatkový útes tak cenný a chráněný.
Podobným přírodním úkazem je Mechovkový útes poblíž nedalekých Podbřežic a Dražovic. Jméno dostal podle zkamenělých kolonií mechovek, zachoval také schránky mořských červů a dalších živočichů včetně zmíněných hřebenatek.
