Se zpěvem začala Vítězslava už v útlém věku. „Oba rodiče zpívali a táta měl i kapelu, tak jsem talent asi zdědila po nich. Broukala jsem si odmala, a když jsme měli poslední rok ve školce závěrečný koncert, asi si mě tak trochu vyhlédla paní učitelka," vysvětluje dívka, které doma kvůli jejímu dlouhému jménu říkají Viťka.

Ke zmíněné učitelce pak chodila do zpěvu i v první třídě základní školy. „Tehdy jsem také získala první místo v pěvecké soutěži," vzpomíná dívka.

Následovala řada dalších pěveckých soutěží na okresní i krajské úrovni, na kterých pravidelně obsazovala přední pozici. „Byly to většinou soutěže v sólovém zpěvu, ale zvítězila jsem také například v duetu s kamarádkou Evou Kyjovskou. Zpěv je pro mě hodně důležitý, proto se budu v příštím roce hlásit na brněnskou konzervatoř," upozorňuje mladá zpěvačka.

Ve třetí třídě

Odmalička ji však ovlivňoval také balet. „Měla jsem možnost s ním začít už ve školce, ale rodiče si mysleli, že mám na to ještě čas, takže balet navštěvuji až od pololetí třetí třídy. Nyní už třetím rokem tancuji na špičkách, což jsou boty s tvrdou plochou na přední části. Špičky nejsou povinné, někdo u nich vydrží třeba jen rok, ale mě to hodně baví," svěřuje se Viťka.

Inspiraci hledá například na profesionálních baletních vystoupeních. „Se základní uměleckou školou v Rousínově se vždy na konci roku jezdíme podívat na nějaké baletní představení. Naposledy to bylo Labutí jezero. Kromě toho pořádá škola představení i v místní Záložně, kde můžu získat také hodně zkušeností," říká dívka.

K tomu, aby se Vítězslava dostala na konzervatoř, potřebuje umět hrát alespoň na jeden hudební nástroj. „Máme doma klavír, a tak mi to přišlo jako dobrá volba. Ve třetí třídě jsem na něj ale byla ještě dost malá a nestačily mi prsty. I kvůli nedostatku času jsem tak hru na klavír ve čtvrté třídě přerušila a cvičit jsem znovu začala až loni, takže teď doháním, co jsem zameškala. Většinou hraji podle not od učitelky, když mi ale vyjde čas, zahraji si i své oblíbené písničky," usmívá se dívka.

K divadlu se dostala díky učiteli zpěvu Davidu Kříži, který nahradil původní učitelku po jejím odchodu na mateřskou dovolenou. „Napsal hru Královna sněhu a obsadil mě do role Gerdy. Moc mě to bavilo a byla to příjemná práce. Tak jsem se dostala do souboru D.A.V.A. a od té doby jsem hrála například v Císařově brázdě, v Rousínovském vodníku, v pohádce O Budulínkovi nebo Čert a Káča a naposledy v živém betlému," vyjmenovává své větší i menší role mladá herečka.

Na rozdíl od většiny herců dává přednost spíš rolím kladným. „Zápornou jsem měla zatím jen jednu. Asi by se při ní dobře vybíjel vztek, kdybych nějaký měla, ale opravdu mi víc sedí ty kladné postavy. A je mi přitom jedno, jestli se jedná o postavu hlavní nebo vedlejší," krčí Vítězslava rameny.

Jako každého herce, i ji občes potrápí paměť. „Vzpomínám si, jak jsem zrovna v té jediné záporné roli ve hře Císařova brázda zapomněla text. Představení vrcholilo a já měla ve scénáři několik vět, které si navzájem byly hodně podobné. Měla jsem nějak zareagovat na kolegovu repliku, ale ne a ne si vzpomenout. Po chvilce ale kolega spustil a tím mě zachránil," směje se Viťka.

Hra o upírech

Divadlo má však ráda nejen jako přímý účastník, ale i jako divák. „Naposledy jsem navštívila divadelní představení s názvem Žít věčně. Bylo na upírské téma a hráli v něm starší členové našeho divadelního a výtvarného ansáblu," vzpomíná Vítězslava.

Kromě hraní a tance se věnuje také zpěvu v komorním sboru. Z koníčků jí ještě občas zbude čas na čtení nebo výtvarné techniky. „Ve výtvarném kroužku děláme například věci z korálků, drátků nebo slámy," podotýká talentovaná dívka.

Jejím snem je ale stát se herečkou. „Ještě se rozhodne, jestli půjdu na obor, který se více zaměřuje na zpěv, nebo na herectví. V prvním případě bych po vystudování mohla zpěv učit, ale raději bych po konzervatoři hrála v divadle nebo herectví alespoň učila," přeje si dívka, která spolu s kamarádkou také zpívá v rockové kapele Visit Space, kterou založil její starší bratr.

Vítězslavě kvůli její vytíženosti vycházejí vstříc také ve škole, což ji velmi těší. „Jsem moc ráda za podporu své rodiny a kamarádů, ale hlavně základní umělecké školy a základní školy. Když máme například důležité nacvičování baletu, ze školy mě na něj ochotně pustí z vyučování, což mi hodně pomáhá," uzavírá nadaná budoucí herečka.