Až stromy vyrostou, budou sloužit mimo jiné ke vzdělávání mladých i starších návštěvníků z Vyškovska. Ostatní města v regionu zatím podobné projekty neplánují.
Všechny stromy, které měli autoři arboreta v plánu vysázet, už stojí na svých místech. „Poslední šly do země začátkem května,“ pochvaloval si jednatel občanského sdružení Manner Jiří Novotný.
Právě sdružení Manner s Ivanovicemi spolupracuje na tvorbě arboreta. „Lidé z občanského sdružení vysadili stromy a dále se o ně budou starat a ošetřovat je v dalších dvaceti letech,“ uvedl ivanovický starosta Jozef Heretík.
Než uvidí první návštěvníci arboretum v plné kráse, ještě to nějaký čas zabere. „Až stromy povyrostou do takových rozměrů, že bude možné rozeznat jednotlivé druhy, plánujeme i poznávací exkurze pro školy,“ nastínil starosta jeden z budoucích plánů.
Celková rozloha arboreta čítá na čtrnáct hektarů a je rozdělena do tří částí. „První část bude vypadat jako typické okolí nížinných potoků, druhá je zalesněná a v třetí části jsou vysázené ovocné stromy, které dřív v těchto místech rostly, ale dnes už je tu lidé neuvidí,“ popsal jednotlivé části Novotný.
Zatímco ovocné stromy připomenou staré odrůdy, v lesnaté části budou návštěvníci pozorovat v jednotlivých skupinách stromů všechny biotypy, které se vyskytují v mírném pásu.
Projekt zaplatí pomocí dotace z evropského operačního programu životního prostředí sdružení Manner. „Dotaci nám zatím neproplatili, ale Státní fond životního prostředí tu byl na terénní kontrole, která dopadla dobře, takže financování snad bude bez problémů,“ podotkl Novotný.
Šest hektarů keřů
Občanské sdružení se v regionu nestará jen o ivanovické arboretum. „V loňském roce pro nás sdružení vysazovalo šest hektarů stromů a keřů na jih od města,“ uvedl vedoucí vyškovského odboru životního prostředí Jiří Kutálek. Díky tomu vznikl pás zeleně mezi poli. „Cílem bylo vytvořit prostředí pro zvířata mezi zemědělskými plochami,“ upřesnil Novotný. Vyškovská radnice arboretum neplánuje, ale výsadby stromů ve městě nezanedbává. „V současnosti rozšiřujeme Smetanovy sady. Lidé musí mít trpělivost, sázíme postupně, protože v daném místě nevlastníme všechny pozemky,“ dodal Kutálek.
Podobně jako Vyškov je na tom Slavkov u Brna. „U nás žádné arboretum nemáme, a pokud vím, tak ani žádné neplánujeme,“ řekl vedoucí slavkovského odboru životního prostředí Miroslav Zavadil.
Přesto chtějí Slavkov změnit na zelené město. „Sázeli jsme stromky v dubnu s pomocí skautů, teď plánujeme další výsadbu. Jde o několik hektarů na pomezí katastrálních území Slavkova a Vážan na okraji města. Měl by na nich vzniknout lesík s loukou,“ doplnil Zavadil.
Jestli se skutečně okraj města zazelená, o tom rozhodne až rada města na svém příštím zasedání.