Na projekt Svazek obcí Drahanské vrchoviny získal třiapůlmilionovou dotaci z Evropské unie. Začít stavět chtějí co nejdříve.

„Čekáme jen na dotaci, a můžeme začít stavět. Všechna potřebná povolení jsme již vyřídili,“ prohlásila starostka Krásenska Hana Šíblová.

Kompostárna vznikne v areálu zemědělského družstva. „Má zpracovávat tři sta padesát tun odpadu ročně. Bude se jednat o zbytky ze zahrad a z veřejné zeleně,“ informovala Šíblová.

Zařízení nebude sloužit jen pro Krásensko, ale i pro čtyři sousední vesnice. Svážet odpad do kompostárny se bude i z Podomí, Ruprechtova, Ježkovic a Račic-Pístovic. „Do všech obcí přijede každý týden na určené místo traktor s míchacím sběrným vozem. Do něj dělník speciální rukou naloží odpad, který se poté podrtí a pomele. Kdybychom ve voze nechali celé větve, vozilo by se hodně vzduchu. Takto ale najednou můžeme svézt odpad ze všech čtyř okolních vesnic,“ popsala Šíblová. V kompostárně z dovezeného odpadu vznikne hnojivo, které si zpět zdarma rozeberou obce a místní lidé.

Projekt vyjde na čtyři miliony tři sta tisíc korun. „Výstavbu dalšího ekologického zařízení v okrese již podpořil Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí. Z Fondu soudržnosti Evropské unie se pokryje pětaosmdesát procent nákladů, ze Státního fondu životní prostředí dalších pět procent,“ informoval senátor Ivo Bárek.

Dotace slouží pro více účelů. „Předmětem podpory je nejen výstavba kompostárny, ale také nákup jejího vybavení. Půjde o drtící a míchací vůz, překopávač kompostu, prosévací zařízení a traktor s čelním nakladačem,“ uvedl Bárek.

Ten uvítal, že v regionu nové ekologické zařízení vznikne. „Věřím, že se obyvatelé vstřícně zapojí do třídění biologicky rozložitelných odpadů,“ doufá Bárek.

V okrese již jedna kompostárna stojí, a to ve Slavkově u Brna. Fungovat začala loni v dubnu. Ročně pojme až devět set padesát tun odpadu.

Ve Slavkově souprava nakladače s překopávačem zastavuje u jednotlivých domů. Svoz proto trvá celé dva dny. „Je to o dost náročnější, než když svážejí komunální odpad popeláři. Jenže systém má i svoje výhody. Díky tomu, že odpad chystá každá domácnost, je vše adresné. Nikdo si nedovolí vyhodit něco, co do kompostárny nepatří,“ vysvětlil již dříve ředitel slavkovských technických služeb Radoslav Lánský.

Podle něj se zatím stalo jen jednou, že kdosi dal do zeleného dopadu železné hřebíky. Slavkované jsou ukáznění a vyhazují jen to, co mají: větvičky, trávu, plevel, nepoužitelné plody, drny. Žádné zbytky jídel nebo dokonce plasty.

Další kompostárnu v okrese plánuje postavit radnice v Rousínově, a to u tamního hřbitova. Vše ale záleží na tom, zda město na projekt získá dotaci. Celkové náklady odhadl před časem starosta Rousínova František Havíř na deset milionů korun.