Oproti většině kraje se tak chlubí meziročně mírným nárůstem porodnosti. „Je to velmi potěšující v době nepříznivých podmínek zaviněných pandemií a s tím spojenými povinnostmi dodržování přísných protiepidemiologických opatření,“ ocenil ředitel Horák.

Již svůj druhý porod přitom v takových podmínkách absolvovala v prosinci ve znojemské nemocnici také Zdeňka Zachová. „Bylo to mnohem náročnější, než jsem čekala, protože tam se mnou nemohl zůstat můj partner, aby mi byl oporou. Personál mi ale pomohl a podpořil mě,“ svěřila se. S 977 novorozenci a růstem počtu byli ve Znojmě třetí rok v řadě spolu s Vyškovem spíše výjimkou.

Bilance porodnic v Jihomoravském kraji:

* Fakultní nemocnice Brno – 6129 dětí (o 243 méně)
* Boskovice – 825 (o 99 méně)

* Břeclav – 886 (o 195 méně)

* Vyškov – 1080 (o 62 více)

* Kyjov – 897 (o 65 méně)

* Znojmo – 977 (o 28 více)

Krajský trend je naopak pokles. Šestapadesát znojemských novorozenců vyžadovalo intenzivní péči. „Měli nízkou porodní váhu nebo problémy s porodní adaptací,“ doplnil ředitel nemocnice Martin Pavlík.

Statistici mají zatím pro kraj údaje za první tři čtvrtletí. „Za devět měsíců se ale narodilo 9 645 dětí, což je ve srovnání se stejným obdobím předloni pokles o 595,“ uvedl za statistický úřad Karel Adam s tím, že od roku 2016 zaznamenávali zatím vždy přes deset tisíc.

Trend potvrzují ve Fakultní nemocnici Brno s poklesem o 243 novorozenců za celý rok. „Epidemie zároveň naši práci výrazně ovlivnila. Museli jsme vytvořit postupy a přístupy, které na jednu stranu chránili rodičky a novorozence a na druhé straně zase personál. Ošetřili jednatřicet žen s covidem,“ uvedl za zařízení Petr Janků.

Přibylo však dvojčat. „Porodilo je 146 žen, což je o šestadvacet více než předloni. Zaznamenali jsme navíc ještě dvě rodičky s trojčaty. Mírně narostl také počet císařských řezů,“ doplnil Janků.

V Kyjově rodili častěji císařem

V Kyjově porodnost klesá už čtvrtý rok. „Roste podíl porodů císařským řezem. Loni se tak u nás narodilo každé čtvrté dítě,“ doplnil primář Július Maruška.

Zhruba o stovku na 825 klesl loni počet dětí i v boskovické nemocnici. „I v době epidemie pokračujeme v plném provozu. Rodíme je od pětatřicátého týdne gravidity včetně covid pozitivních matek,“ uvedl boskovický primář Jan Machač.

Výrazný pokles o téměř dvě stovky ovlivnilo v Břeclavi omezení na hranicích. „Rodičky k nám za normálních okolností jezdí také ze Slovenska,“ vysvětlila za břeclavskou porodnici Monika Švestková.

Podle brněnského sociologa Martina Kreidla se dopady covidových omezení, kvůli kterým tráví lidé více času doma, teprve projeví. „Děti narozené do září počali rodiče ještě před epidemií,“ podotkl.

Přesto očekává v kraji spíše pokles. „Vidíme, že lidé uzavírají méně sňatků. Pokles porodnosti je přirozeným důsledkem,“ dodal Kreidl.