„Jednak jako součást trestu a jednak aby se smířil s Bohem,“ vysvětlil referent pro památkovou péči Vyškova Petr Bařinka.

Kámen zasazený do zdi byl nenápadný. „Dva týdny jsme kolem něj chodili a nikdo si ničeho nevšiml,“ vzpomněl Hanák. Rodina ale statek postupně boří, proto bylo nutné kámen ze zdi dostat. „Řídili jsme se instrukcemi restaurátora. Kolem kamenu jsme postupně rozebírali cihlu po cihle, dokud se neuvolnil,“ přiblížil Hanák.

Čtěte také: OBRAZEM: Jako šlechtic. Děti i dospělé přenesou třeba do renesance

Podle restaurátora Jaroslava Budíka, který se křižanovickému smírčímu kameni věnuje, to přesto bylo riskantní. „Na balvanu jsou vidět praskliny, hrozilo, že se přelomí,“ sdělil.

Smírčí kameny
Smírčí kameny jsou dokladem tragických událostí a pokusu o smíření s Bohem. Křižanovický je šestým nalezeným na Vyškovsku. Další je třeba v Pustiměři.

Na povrchu artefaktu je viditelné zobrazení meče protínajícího kříž, spatřit lze i fragmenty písmen. „Je tedy pravděpodobné, že v obci došlo k vraždě mečem,“ informoval restaurátor.

Kde konkrétně k vraždě došlo, je zatím záhadou. „Kámen mohl stát původně někde v poli nebo na opuštěné polní cestě, jak to bývá, a až časem ho někdo přenesl,“ uvažoval Budík.

Čtěte také: Souboj o zaměstnance: firmy spouští vlastní náborové weby

Jak ale řekl Hanák, z historických map vyplývá, že ještě před stavbou statku daná lokalita opuštěná byla. „V 16. století, kdy smírčí kámen vznikl, tu nebylo nic,“ dodal muž.

Podobně jako umístění minulé je i to budoucí dosud nejasné. „Zastupitelé by chtěli kámen přesunout do polí, já bych ho raději nechal před branami statku,“ navrhl Hanák.

Podle památkáře Karla Sklenáře je rozumné nechat kámen v obci. „V terénu se smírčí kameny kradou, vyváží se i do ciziny, kde jsou žádané,“ varoval památkář.

ADÉLA JELÍNKOVÁ