„Medovinu vyrábím dobrých dvacet roků. Po zkušenostech dávám přednost vařené. Nevařená sice má více léčivých vlastností, ale není tak kvalitní. Je také podstatně složitější na výrobu a zdlouhavější. Bývá hodně zakalená a musí se rychle vypít, aby nezkvasila. Vařenou medovinu dělá většina včelařů, protože je chutnější,“ říká Hlaváček.

Ani medovina vařená ale není nijak jednoduchá na výrobu. Je to učiněná věda. Nejprve výrobce naředí med a pak vařením odstraní bílkoviny a pyly. Potom se přidávají speciální ušlechtilé kvasinky a následuje dlouhý proces kvašení. „Teplota by se měla pohybovat kolem dvaceti stupňů a neměla by příliš kolísat. Kvašení trvá od šesti týdnů do dvou měsíců. Tekutina se nechá jednou zčeřit. Víckrát ne, aby nezkvasila příliš. Potom se musí stáčet tak, aby se odstranil kal. Já většinou medovinu stáčím pětkrát. Pak je průzračně čirá,“ popisuje odborník.

Kdo má malou výdrž, může pít už po druhém stáčení. Vyzrálá medovina je ale mnohem chutnější. Číření tekutiny by mělo podle Hlaváčka probíhat ve tmě a při desetistupňové teplotě.

Ta nejkvalitnější medovina by měla zrát několik měsíců nebo i let. Pak vznikne to pravé medové víno s jemně nahořklou chutí, kterou mu nejčastěji dodává chmel. Každý, kdo medovinu vyrábí, úzkostlivě tají svou osvědčenou směs bylin. Stejně tak i Hlaváč.

„Používám třináctero bylin. Kromě chmelu dávám ještě puškvorec. Nemusím pro něho chodit daleko. Roste mi na zahradě. Další koření ale už neprozradím,“ směje se výrobce chutného moku.

Ten se výrazně odlišuje od některých rádobymedovin občas nabízených velkoprodejci na nejrůznějších jarmarcích.

Někteří fajnšmekři dávají do medoviny i víc než dvacet bylinek. Nejčastěji se kromě chmelu používá máta peprná, lipový květ a meduňka.

Jejich vůně a chutě by ale neměly v žádném případě potlačovat nosnou chuť medu. Bylinky také někdy můžou ovlivnit barvu. Správná medovina může přecházet od zlatožluté přes slámovou až po tmavojantarovou. Experimentátoři ji ochucují ořechy, mandlemi, přidávají se i ovocné šťávy, jablečné, hroznové a další. Zkvašený med konzumovali lidé už odpradávna, v popíjení zlatavého nápoje vedli zvláště Slované. Lidé věřili, že má účinky afrodiziaka a přispívá k dlouhověkosti.