Skončila proto nakonec s dětmi znovu v Brně. Další možnosti ve městě do budoucna uvítá. „Čekám a těším se na moment, kdy se tu otevře nějaká nová dětská ordinace,“ doplnila Sedláčková.

Například ordinace doktorky Jarmily Eimové ve městě registruje z důvodu dlouhodobě naplněné kapacity jen novorozence v maximálním počtu pěti nových pacientů za měsíc. Toto omezení neplatí, pokud to jsou sourozenci již zde registrovaných dětí.

Ukončení služeb navíc v lednu oznámila dětská lékařka Jana Hubinková, která přijímala pacienty v ordinaci na vyškovské místní části Nosálovice. Působila tam třicet let, odchází proto už do zaslouženého starobního důchodu.

Vyškované na ni rádi vzpomínají. „Paní doktorka mě jako prvorodičku v klidu a ochotě provedla prvními měsíci péče o dítě a vždy mile zodpověděla všetečné dotazy nervózní matky. Děti mám nyní už velké, ale pediatrů máme na Vyškovsku nedostatek,“ sdělila třeba Darina Pospíšilová.

Ordinaci však místo Hubinkové přebírá mladá kolegyně. Naplněnost kapacity praktických lékařů pro děti a dorost na okrese Vyškov potvrdila i Pavlína Zemánková, která ordinuje na Dobrovského ulici a působí také jako jejich krajský zástupce. „Odmítáme nově přistěhované děti. Ale to se dalo očekávat, že když se ve Vyškově staví tolik nových bytů, budou nové rodiny s dětmi a dětských lékařů nepřibývá. Situace je vážná v celé republice, jejich věkový průměr je šedesát let,“ komentovala Zemánková. .

Poptávky po službách dětských lékařů si všímá také starostka Vyškova Karin Šulcová. „Vyškované potřebují dalšího pediatra. Jednou z možností pro ordinaci jsou také prostory bývalé střední zdravotnické školy v místní části Dědice. V plánu tam je obnova,“ popsala Šulcová.

Mluvčí České lékařské komory Michal Sojka na dotaz Vyškovského deníku potvrdil, že problém s chybějícími pediatry je v tuzemsku všeobecný. „Také v Praze je rodiče obtížně shánějí. Dětští lékaři u nás mají navíc vysoký věkový průměr,“ zmínil mluvčí.

Spojuje to s obecným nedostatkem doktorů, kteří odcházejí do ciziny. Každý rok totiž v celé republice promuje zhruba sedmnáct set doktorů, zatímco komora jich každoročně přijímá dvanáct set. Členství je nezbytné pro ty, kteří léčí v České republice. „Pět set jich tak mizí. Pouze z části to jsou cizinci, co se po vystudování vrací do domovských zemí. Tuzemští lékaři volí cizinu, protože tam je mimo jiné jednodušší vzdělávací systém,“ vysvětloval Sojka.

Tím méně zájemců pak zbývá pro obory, které pro ně nejsou tolik atraktivní. Vybírají si častěji třeba takové, které zahrnují práci s pokročilejšími přístroji. „Obor pediatrů byl dlouho jako jediný rozdělený na praktické a nemocniční. Ke spojení došlo teprve před několika lety. Nyní se čeká na to, až začnou pediatři opouštět nemocnice, ve kterých působí,“ popisoval mluvčí.

Podle něj je totiž běžné i u většiny dalších oborů, že lékaři po letech služby v nemocnici upřednostní možnost k otevření vlastní praxe. Klíčová je však pro ně také atraktivita daného místa. Největší problémy jsou na venkově, kde pediatrům chybí pracovní příležitosti pro rodinu nebo dostupnost dalších služeb.

Klíčem k řešení je udržení odcházejících doktorů a přilákání dalších k návratu ze zahraničí. „Není to ale o žádných umístěnkách, které v minulosti fungovaly jenom proto, že lidé neměli možnost odejít. Dnes takové lékaře Němci rádi přijmou, protože personální problémy jsou po celé Evropě. Medicína mladé lidi už tolik nepřitahuje a středoškoláci tak netouží po zdravotnických oborech. I u dívek vyhrává výpočetní technika,“ shrnul Michal Sojka.