Zatímco paušální složka celkové sumy ve výši 250 korun je dlouhodobě neměnná, výše druhé částky je dle radnice stanovena podle skutečných nákladů města předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka na celý kalendářní rok. Změny upravuje obecně platná vyhláška, kterou schválili zastupitelé.

V případě nesplacení poplatku se požadovaná částka u dlužníka může postupně až trojnásobit. Mnohé to však od nesplácení neodrazuje. „Nedoplatek u některých dlužníků trvá dokonce už od roku 2002 dosud, zatímco jej každý rok za nezaplacení v termínu navyšujeme. Apelujeme přitom na všechny, aby řádně a včas zaplatili,“ postěžoval si v souvislosti s tím vyškovský místostarosta Josef Kachlík.

Město usiluje o získání prostředků, ale notorické neplatiče se mu vymýtit nedaří, zatímco výše dlužné částky se počítá v řádu milionů. „Platba je přitom stejná pro všechny bez ohledu na množství vyprodukovaného odpadu. Zaměřujeme se zejména na podporu a motivaci k separaci, a tím i ke snížení směsného odpadu," komentoval místostarosta Roman Celý.

Objem sváženého odpadu přitom každoročně narůstá. "Přesněji to řeknou čísla z evidence, ale dle provozu je nárůst dlouhodobě zhruba deset procent ročně," potvrdil za společnost Respono Radim Filouš.

K navýšení přitom přistupují i v dalších okresních městech. Příkladem je Znojmo, kde částka z rovných čtyř set korun narostla na šest set. „Zohlednili jsme fakt, že i přes vyšší sazbu poplatku, místní zaplatí pouze část nákladů, které s odpady máme. Jen za směsný komunální odpad převyšují náklady za osobu částku 600 korun. Musíme navíc brát i ohled na to, že odpadové hospodářství zahrnuje i další složky,“ vysvětlil přístup starosta Znojma Jan Grois.

I ve Znojmě se potýkají s dopady vládního daňového balíčku. Podle Groise je přímou reakcí mimo jiné i právě změny v poplatcích za odpad. „Město v takovém případě reálně přijde z rozpočtu až o sedmdesát milionů ročně a všechna města tak musí hledat další zdroje příjmů do rozpočtu,“ dodal Grois.