Mladí Češi a Slováci se ve stresovém prostředí učili pracovat v malém kolektivu. „Zavázali nám oči a přivezli nás na místo. Pásky jsme si sundali, až v naší vesmírné lodi. Chvíli jsme se rozkoukávali, pak se rozezněl hlasitý alarm. Tak začala naše stohodinová simulace,” popisuje Simon Klinga, který se poslední expedice účastnil, nyní pomáhá organizovat další ročník.

Cílem celého projektu je posílit v nové generaci nadaných studentů zájem o technologie, přírodní vědy a vesmír. „Celou dobu jsme byli zavření v místnosti o velikosti pětadvaceti metrů čtverečných. Po prvním alarmu jsme se přesunuli s nejdůležitějšími věcmi do dekontaminační sekce. Už si nepamatuju proč, myslím, že byla trhlina v lodi. Bohužel jsme si na ní v té rychlosti zapomněli důležitý manuál. Proto jsme si museli obléct skafandry a vydat se zpátky,” líčí hektické chvíle Klinga.

BEZ VĚTŠÍHO KONFLIKTU

Od toho okamžiku neměl žádný člen expedice čas se zastavit. „Nebyla ani minuta, kdy bychom nic nedělali. Alarmů bylo hodně. Někdy přes den, někdy nás vzbudili v noci. Celou dobu jsme pracovali,” vypráví student o svých zkušenostech. Podle něj ale i přes stresové situace nevznikl mezi účastníky nikdy žádný větší konflikt. A nakonec celou expedici úspěšně zvládli.

Expedice Mars je jedinou simulací svého druhu pro studenty v celé Evropě. Náklady hradí ministerstvo školství. Účastníci si vyzkouší průběh skutečných letů do vesmíru. Hlavním účelem je plně prověřit schopnosti pěti nadaných studentů. Celou dobu mají všichni členové posádky na starosti péči o interiér kosmické lodi, práci na vědeckých experimentech a také přípravu výstupu na povrch Marsu.

SÁHL SI NA DNO SIL

Celá expedice je podle Klingy náročná a účastníci si sáhnou na dno svých sil. „Režim byl hrozně striktní. Měli jsme rozvrh, kdy jsme cvičili, pracovali, jedli a tak dále. Plus nám do toho organizátoři občas hodili vidle, když nastala krizová situace, jako například porucha lodi. V noci musel být vždycky jeden z nás vzhůru, aby hlídal počítač a opravoval chyby. Drželi jsem hlídky po dvou hodinách,” říká student gymnázia.

Každý člen má v týmu svou roli. Expedice se skládá z biologa, fyzika, konstruktéra, inženýra a populizátora. „Já byl populizátor. Dělal jsem videa, psal články a fotil. Bylo fajn, že při plnění úkolů měl každý z nás svou specializaci, a tak jsme je nakonec byli schopni všechny splnit. Například jsme stavěli vlastní rover (typ vozu - pozn. red.) pomocí 3D tiskárny. Nebo jsme testovali růst semínek v mikrogravitaci, kterou organizátoři udělali pomoci centrifugy,” líčí.

Patnáctiletý Klinga nyní pomáhá s organizací projektu. Všichni, kteří expedici pro účastníky připravují, byli někdy v minulosti členy. „Zkušenosti jsou obrovské. Moc mě to posunulo dál v tom, čemu se věnuju nyní. Stále chodím na gympl. Zároveň ale dělám rozhovory. Například s Alešem Svobodou (druhý Čech, který se může objevit ve vesmíru - pozn. red.) v Knihovně Jiřího Mahena. Sám točím videa, zapojuju se do soutěží. Vyhrál jsem soutěž Evropské vesmírné agentury. Zpracovávali jsme data z výzkumu exoplanet,” svěřuje se.

Zájemci se nyní mohou hlásit na příští expedici. Možnost mají studenti od třinácti do osmnácti let.

MAREK BERČÍK