Přesto jste se jako vedoucí hvězdárny neocitla náhodou…

To určitě ne. Na hvězdárnu jsem chodila už jako čtrnáctiletá, byla jsem v Klubu mladých astronomů, pak i v Klubu přátel hvězdárny, takže jsem s ní byla vždycky v úzkém kontaktu. Na pozici vedoucí mě doporučil můj předchůdce Petr Hájek.

Proč jste opustila prostor před školní tabulí?

Hodně mi záleželo na tom, aby hvězdárna fungovala dál, měla jsem na jejím rozvoji opravdu velký zájem.

Přesto jsou dnes hvězdárny víc o popularizační práci než o pozorování hvězd…

Na hvězdárnách dnes pracuje deset až dvacet lidí a pouze jeden nebo dva z nich jsou vědečtí pracovníci. Ostatní se zabývají popularizací astronomie a přírodních věd. I moje práce spočívá v kontaktu s dětmi, s důchodci.

Takže vaše naučné programy pro mateřinky nebo základní a střední školy, které se konají i v multifunkčním sále Hanáckého statku, dál sklízí úspěch?

Troufám si říct, že ano. Záleží na tom, zda mají ve škole dataprojektor. Buď přijedu přímo do školy, nebo děti přicestují na hvězdárnu, na Hanácký statek. Snažím se podněcovat ve školácích zájem o přírodní vědy pomocí nových programů, které jsou upravované podle potřeb škol. Děti se ve školních lavicích navnadí a další program se už uskuteční na hvězdárně, kde vidí dalekohledy na vlastní oči. Nebo k nám rovnou přijedou i s rodiči. Programy jsou tou nejlepší reklamou. Od loňského října do prosince, tedy za tři měsíce, jimi prošlo patnáct set dětí. Jde o interaktivní setkání, takže reaguji na to, co děti znají, co je zajímá…

Jak byste tedy zhodnotila první sezonu denního provozu ve hvězdárně v Marchanicích?

Jsme první hvězdárnou v České republice, která do toho šla v takovém objemu. Neměli jsme odkud čerpat rady nebo zkušenosti. I jinde sice pozorují Slunce, ale jednou za týden nebo třeba za měsíc. Šli jsme tak do něčeho neznámého, ale vyplatilo se to. Denní provoz nás navíc zviditelnil na celé Moravě a reklamou byl i pro večerní pozorování.

Jak se to projevilo?

Jezdí k nám třeba i zájemci z Ostravy. Vyškov má totiž v noci výborné pozorovací podmínky, máme velmi nízké světelné znečištění. Třeba právě návštěvníci z Ostravy u nás poprvé v životě viděli na vlastní oči souhvězdí Delfína.

Budova prošla i velkým stavebním ruchem. Co má ještě před sebou?

Stavíme veřejné toalety, letos se ještě dočkáme zateplení celé budovy.

Město převodem do správy vyškovského zooparku chtělo hvězdárnu zpopularizovat a víc ji nabídnout široké veřejnosti. Asi je tedy zbytečné se ptát, zda se to podařilo?

Podařilo se to výborně. Svými zkušenostmi nám pomohla naše spřátelená hvězdárna ve Valašském Meziříčí. Velkou měrou se o úspěch zasloužili pracovníci vyškovského zooparku a studenti astrofyziky z brněnské Masarykovy univerzity. Jejich nápady byly neocenitelné. Svou roli hrála i moje pedagogická zkušenost.

Jak to vypadá s večerním pozorováním nyní, když skončila sezona dinoparku?

Večerní programy jsou každé úterý a pátek za každého počasí. Domluvit se dají i jiné dny. To využívají hodně občanská sdružení nebo kolektivy. Je moc příjemné, když se domluví třeba sousedé na vesnici a přijedou. Průvodci noční oblohou jsou naši zkušení spolupracovníci, kteří stále obnovují svůj výklad o nové poznatky, takže návštěvníci si můžou být jistí, že při další návštěvě se dozví zase něco nového.

Při hvězdárně funguje nově i astronomický kroužek…

Vychováváme si v něm novou generaci spolupracovníků. Další mladí astronomové u nás mají dál zelenou. Už je víc zapojuji do činnosti hvězdárny.

Měla jste už jako dítě doma v pokojíku dalekohled?

Tehdy to bylo hodně nákladné, ale měla jsem přes celou stěnu od malíře namalovaný obrázek Saturnu. Ostatní holky měly fotku Karla Gotta, já měla Saturn.

Nezkoušel vás někdo, třeba tehdy nějaký chlapec, nalákat na souhvězdí, aniž by tušil, že se astronomii věnujete?

To asi ne. Můj manžel nicméně říká, že se na hvězdárnu přiženil. Je elektrotechnik, takže nám pomáhá s nejrůznější­mi věcmi.

Jaký je váš názor na horoskopy a astrology?

Vím, že mezi astronomy jsou lidé, kteří se zajímají o esoterické vědy, pro smích. Určitě to nezavrhuju, člověk by neměl zavrhovat nic, co nezná.

Chtěla byste se podívat do vesmíru i jinak, kdybychom přeskočili finanční stránku věci?

To určitě ne. I letadlu se vyhýbám, vyhovuje mi pevná půda hvězdárny.

Sezona se povedla, co ta další, jaké s ní máte plány?

Plánujeme víc přednášek. Do nich se budou zapojovat členové sdružení. Vloni jsme totiž založili Občanské sdružení Klub přátel Hvězdárny. Podílí se na našich akcích a podporuje její rozvoj. Příští rok plánujeme zakoupit dalekohled na pozorování Slunce s vápníkovým filtrem. Takže budeme mít tři různé dalekohledy na denní pozorování, v každém ale lidé uvidí něco jiného. Zároveň sestavujeme pozorovací týmy na odbornou činnost. Tím chceme navázat na dlouholetou tradici pozorování nejen proměnných hvězd. Můžou se zapojit i noví zájemci, kteří třeba dosud pozorovali jen doma.

Dobromila Patáková

• je vyškovskou rodačkou

• je jí 49 let

• je vdaná, má dva dospělé syny

• dvacet let učila matematiku a fyziku

• od srpna 2011 vede vyškovskou hvězdárnu

• kromě astronomie ji baví angličtina, turistika a příroda