„Od roku 1999 až dosud neodevzdal bývalý kronikář František Mráz obci jedinou kroniku s tím, že je ještě nemá všechny přepsané. Letos v únoru jsme ho požádali o předložení, ale nechtěl nám je dát. Přestal s námi komunikovat, pouze posílal dopisy zastupitelům,“ vypověděla velešovická starostka Zdeňka Šprtová.

Třiaosmdesátiletého kronikáře proto vyzvali dopisem, ať alespoň předá nedopsané materiály. Podle vedení obce bez odezvy. Proto ho zbavili funkce. Ten po čase poslal vedení Velešovic dopis. „Stálo v něm, že dva svazky kroniky z roku 1999 dokončil a chce je ukázat na schůzce zastupitelů obce a důchodců. Dopis poslal den před setkáním. Pro své materiály chtěl připravit pět stolů a přál si prostor k prezentaci,“ popsala Šprtová.

Na zmiňované setkání kronikář opravdu dorazil. Zástupci obce se rozhodli, že si kroniky vezmou a uloží je na úřadě. Mráz ale tvrdil, že jsou jeho majetkem a zavolal policii. „Knih bylo několik. První část jsem odnesl domů, a když jsem se vrátil pro druhou, tak mi chyběl rok 1999. Odcizili mi ho zastupitelé. Stále je potřebuji, protože z nich čerpám a nahlížím do nich. Proto je musím mít všechny u sebe,“ vysvětlil Mráz.

Policie ale nezjistila žádné spáchání trestného činu. „Podle zákona patří kroniky obci. Pokud jsou na úřadě, tak by vše mělo být v pořádku,“ řekla vyškovská policejní mluvčí Alice Navrátilová.

Pomsta starostky

Spor se tak zbytečně táhne dál. „Je to podle mě hloupost. Tvrdí, že nesmím uvádět data narození a rodná čísla. Pravým důvodem je, že jsem starostce vytknul, že nemá pravdu, a to se jí dotklo. Proto začala pátrat, jak se mi pomstít,“ vyvodil si Mráz.

Kronikář s obcí nicméně nechce komunikovat jinak než dopisy, výsledky své práce jim nechce dát, ani ukázat. „Dohoda zněla, že sepíšu deset let a pak vše odevzdám. To zatím ale není hotové. Teď navíc, když mě odvolali, se rozmýšlím, jestli kroniky dopisovat nebo je odevzdat tak, jak jsou,“ zvažoval Mráz.

Vedení obce si ale za svými výhradami stojí. „Je tam třeba kapitola z rodinného alba, kde je pouze jeho jeden kamarád z Velešovic na několika stránkách. V kapitole jubilanti má lidi, kteří ve Velešovicích dávno nežijí. Jedna zastupitelka si vzpomněla, že maminka v ten rok slavila kulatiny a není tam. Na to Mráz odpověděl, že chodí jen tam, kam ho pozvou. Je to jak čtenářský deník žáka páté třídy a ne kronika,“ nechápala Šprtová.

Za deset let už stál prý Mráz obec nemalé peníze. „Máme všechny účtenky. Platili jsme mu barevné kopírování a podobně. Jeho deset let práce nás stálo sto pětašedesát tisíc korun, kroniky nemá a materiály nám nechce dát. Nekomunikuje s námi a ani neotvírá,“ pokračovala starostka.

Stejné prostředky prý do svého úsilí vložil prý i bývalý kronikář. „Všechno mi obec nemůže zaplatit. Sedím nad nimi od rána do večera. V pondělí jezdím kopírovat do Brna nebo do slavkovského archivu. Utratil jsem za deset let stejnou částku jako oni,“ připomněl Mráz.

Přesto se v dědině blýská na lepší časy. „Máme novou kronikářku Vladimíru Resovou. Vydali jsme i knihu Velešovice v novém tisíciletí, která mapuje posledních deset let v obci, o kterých nemáme zprávy. Jsme za to rádi,“ měla dobrou zprávu starostka.