„Už pět let plánujeme, že v obci připravíme parcely pro prodej lidem, kteří si na nich postaví rodinné domy. A to v lokalitě zvané Za hřištěm. Podle všeho se záměr vyvíjí ke zdárnému konci. Byli bychom rádi, kdyby bylo do konce roku vše připravené. Záměr prodeje pak vyvěsíme na úřední desku," prohlásila starostka Komořan Marie Šimáčková s tím, že v nabídce bude dvaatřicet stavebních míst.

Lidé o plánech úřadu vědí několik let, takže o zájemce obavy nemá. „Dokonce už jsme mluvili s několika mladými lidmi, kteří by si v místě rádi dům postavili. Nicméně jako obec už nemáme žádné jiné pozemky pohromadě, lokalita Za hřištěm je tou poslední. Takže bychom byli rádi, kdyby nějaké parcely zůstaly i do budoucna," naznačila Šimáčková.

Kroky investora

To v lokalitě Nový Dombas v Drnovicích se už čile staví. Vyroste v ní šestatřicet nových domů. Už nyní je většina z ploch rezervovaná. „V místě budou k dispozici jak individuální domky, tak stavební pozemky. Výstavbu ale nemá na starosti obec, soukromý investor koupil pozemky a vše zajišťuje sám, včetně inženýrských sítí," zmínila starostka Drnovic Zuzana Hermanová.

Za možnost přílivu mladých sousedů do obce je ráda. „Neslyšela jsem nikoho, kdo by hovořil o opaku. Co vím, tak rezervovaná místa mají nejen Drnovičtí, ale i lidé z okolních obcí," dodala.

O bydlení na venkově uvažuje i třeba Adéla Moravcová z Vyškova. „Když už máme bydlet v domečku, pasuje mi k tomu vesnice víc než město. I když vím, že na venkově bylo vždycky víc starostí a navíc je problém s dojížděním. V tom je město ideální, člověk má vše po ruce. Proto nejspíš ještě nějakou dobu klady a zápory budeme zvažovat," popsala žena.

Podle sociologa Pavla Klvače lidem bydlení na vesnici imponuje. „Pro mladou vzdělanou populaci se venkov opět stává dobrou adresou pro život. Je trendem, že mladí utíkají od města za pozitivními hodnotami, které se nedají koupit. Jsou jimi například bezpečí, klid nebo blízkost přírody," vyjmenoval Klvač.

Podle něj za zvyšujícím se zájmem o bydlení na vesnici stojí i vyspělost současné doby. „Výrazně se zvýšila mobilita, takže lidé můžou za prací spolehlivě dojíždět. Navíc dnes existují i různé formy úvazků, které v době internetu umožňují práci z domu," zmínil další aspekty, které ovlivňují místo, kde se lidé usadí.

Na jeho slova navazuje i starosta Vyškova Karel Goldemund. „Ať už v Rousínově nebo ve Slavkově u Brna je velké množství nových bytů i rodinných domů, které je ale problém obsadit. Jde ale spíš o developerské než městské projekty. U nás, v místní části Dědice se zase snažíme už asi rok a půl prodat pozemek za školkou, a i když jsme už snižovali cenu, prodaný není," popsal nepříznivou situaci.

Vyškované, kteří by uvítali výstavbu rodinných domů ve městě, mají smůlu. Pokud tedy nemají vlastní pozemek. Radnici totiž chybí. „K dispozici je nemáme. Lidé si dnes vybírají podle ceny, a pokud bychom začali pozemky vykupovat, nikdy se nedostaneme na částku dvě stě až tři sta korun za metr čtvereční, tak jak je tomu v okolních obcích," nastínil starosta.

To by znamenalo pozemky následně prodávat se ztrátou. „A to pochopitelně není možné," zdůraznil vyškovský starosta.

Přesto však Vyškované o možnost bydlení v novém nepřijdou. „Momentálně se ve městě řeší dva developerské projekty. Konkrétně v areálu bývalé traktorky a v místě zvaném Kubasovo mezi nemocnicí a školou na Osvobození," dodal Goldemund.