Nadání a chuť malovat měla Zdenka Verešová už od útlého dětství. „Byla jsem typické dítě, které volný čas trávilo s pastelkami v rukou. Časem to potom směřovalo k tomu, že jsem čtyři roky chodila do lidové školy umění na malování. Chtěla jsem výtvarné umění studovat i na střední škole, ale to mi nějak nevyšlo, tak jsem studovala jiný obor,“ vzpomínala Verešová.

Po nějaké době ale zjistila, že jí malování chybí, a proto se k němu vrátila. „Po střední škole jsem nějako dobu pracovala. Potom jsem se dostala na Vyšší odbornou školu obalové techniky, obalový a grafický design ve Štětí, a v roce 2002 jsem nastoupila na Fakultu výtvarných umění v Brně. Školy jsem úspěšně dokončila a nyní jsem v podstatě na volné noze,“ uvedla.

Na vysoké škole studovala obor, který se přímo specializoval na malbu. „Měli jsme ve škole ateliéry, které byly zaměřené na malbu, kresbu, grafiku, nová média a já jsem měla vlastně obor malbu. Malování je hlavně o individuálním přístupu. Jsou tam nějaká pravidla, třeba v prvním a druhém ročníku jsme museli projít kresbou aktu. Každý je ale vedený k individuální tvorbě, aby poznal co mu sedí,“ vzpomínala na školu malířka.

Díky škole se dostala na tři měsíce i do Francie. „Byla jsem v Bretani, kde jsme tvořili přímo u Atlantského oceánu a moře mě naprosto uchvátilo. Vznikla tam spousta akvarelů a různé podoby zpracování moře. Po návratu domů jsem se k tomuto tématu vracela i dál, a na základě toho jsem vytvořila i svoji bakalářskou práci,“ zmínila se.

V ateliéru tráví hodiny

Veršová se při malbě řídí intuicí a čeká, co ji osloví. „Zajímám se o všechny druhy akvarel, oleje, akryl, tedy to co mě zrovna osloví. Při malování se řídím intuicí, náladou a tím, co je podle mě vhodné médium. Mojí největší inspirací je příroda a krajina. Většinou tvořím tak, že jdu do přírody, a dělám si skici, které potom zpracovávám doma,“ svěřila se malířka.

Jako správný umělec má doma i svůj ateliér, ve kterém pracuje i několik hodin denně. „Mám doma jednu pracovnu, kde dělám menší formáty, potom mám ateliér, kde dělám větší díla. Když se zaměřím na nějaké téma, tak jsem schopná se tomu věnovat denně. Mám i období, kdy hledám nové téma a potom je moje tempo volnější. Není to tak, že bych striktně dodržovala třeba hodinu práce, ale je to podle nálady a rozpoložení,“ popsala svoji pracovnu a práci Verešová.

Výtvarnou školu ukončila Zdenka Verešová v roce 2009. V současné době pořádá výstavy a seznamuje veřejnost se svou prací. Několik výstav už stihla také díky škole. „Se školou jsme vystavovali třeba v Klatovech nebo České Lípě. V roce 2009 jsem sama vystavovala i ve Vyškově. V Turistickém informačním centrum jsem měla výstavu Kousky nebe. Tam byly obrazy, které byly založené na fotografii. Fotografie nebe jsem si zvětšila na notebooku a malovala. Nepřenáším jednu fotografii, ale obrázky překlikávám, a z každého snímku si vezmu něco jiného. Nebe je jedním z hlavních témat, kterými se zabývám,“ vysvětlila malířka.

V roce 2010 vystavovala umělkyně znovu ve Vyškově, a dokonce i v rodných Nemochovicích. „Ve Vyškově jsem letos měla výstavu s názvem Svět uvnitř nás a Výstava obrazů a fotografií na Obecním úřadě v Nemochovicích. V Nemochovicích jsem měla výstavu společně s Alenou Havránkovou, kde jsme chtěli obyvatelům ukázat naši práci,“ informovala.

V současné době malířka nikde nevystavuje, ale nějaké plány už má. Ty ale nechce zatím prozradit. Její obrazy si ale mohou zájemci prohlédnout na jejich internetových stránkách www.zdenkaveresova.info.

Malířka na svých obrazech ztvárnila i rodné Nemochovice. „Časem jsem se úplně obrátila k tvorbě krajiny a namalovala třeba Nemochovice širokým štětcem na papír. Malovala jsem přímo v krajině a nosila si ven větší formáty papírů,“ objasnila Verešová.

Malování je pro Zdenku Verešovou jak práce, tak koníček. „Malování je samozřejmě můj velký koníček,obvykle také trávím čas venku. Ráda si ale přečtu i nějakou knížku, poslechnu hudbu, ale malování je pro mě to hlavní,“ uzavřela umělkyně.

V současné době maluje Verešová, podle jejích slov, léto a do budoucna plánuje podívat se znovu do zahraničí a nejlépe opět k moři.