Podle něj to potvrzují i hlasy amerických odborníků na Halladayovu turbínu, včetně zakladatele skanzenu těchto turbín v jiném resortu, T. Lindsay Bakera, ale i specialistů na větrné mlynářství světové molinologické společnosti TIMS. „Dokládají nejen unikát Ruprechtova v oboru větrného mlynářství, ale i převahu originálních součástek stroje,“ doplnil odborník.

Připomněl, že větrná pomaloběžná turbína byla výsledkem dlouholetého bádání a experimentů amerického strojníka Daniela Halladaye, který svůj vynález nechal patentovat ve Spojených státech již v letech 1854 až 1856. „Masové výroby turbín dosáhl až v roce 1877. Rozšířily se pak i do západní Evropy, a později na Balkán a přední Východ. Zde všude v mlynářství tyto stroje zanikly nejpozději do přelomu devatenáctého a dvacátého století - dochovala se pouze turbína v Ruprechtově, jako jediná svého druhu na světě,“ vysvětlil Jaroš Nickelli.

Zdroj: Youtube

Větrná smršť přitom zničila v roce 1882 zděný větrný mlýn v Ruprechtově s tradičním pohonem dřevěných lopat. „Tehdy se mlynář Cyril Wagner se společníky rozhodl inovovat pohon mlýna, o kterém se údajně dozvěděl při cestách do zahraničí. Přestavba na pohon turbínou stála 5 600 rakouských zlatých, což byly tehdy obrovské peníze. Znamenala ale zhruba dvojnásobný pracovní výkon a pohon dalších strojů, pily a výtahu pytlů, kromě třech mlecích složení,“ popsal historik.

Přestavba přinesla také další vzácnost v podobě ocelové takzvaně královské hřídele, která poháněla všechny další stroje. „Dnes jsou ve státě ve větrných mlýnech dochovány jen dvě takové hřídele - druhá je v klasickém větrném mlýně ve Chvalkovicích. Halladayova turbína v Ruprechtově je nicméně dodnes neoceněným světovým unikátem. Tento stroj umožňoval nejen ochranu mlýna před větrnými bouřemi, ale svou táhlovou regulaci dosahoval optimálních výkonů při různých silách větrného proudění,“ přiblížil Jaroš Nickelli.

Majitelé se nezalekli překážek renovace

Zmínil dále zvláštnosti konstrukce ruprechtovské turbíny, ke kterým rovněž patřila dvojice nástavných kormidel ke směru větru. „Ta není na žádném jiném zařízení toho typu. Byla to zjevně specialita konstruktéra Julia Bánera, strojníka z Drnholce na Břeclavsku. Dnes lze pouze vysoce ocenit záslužnou renovační práci na poškozené turbíně z padesátých let. Majitelé manželé Sládkovi, profesí architekti, se nezalekli všech překážek renovace a úspěšně ji dokončili, aby dnes mlýn podával svědectví o technickém umu a pokroku našich předků,“ zdůraznil historik.

Zdroj: Jakub Dostál

Pozastavil se nad laxním postojem určitých státních orgánů, které po mnohaletém úsilí majitelů, nechaly mlýn s turbínou zapsat pouze jako běžnou kulturní památku. „Turbína by si zasloužila jako světový unikát zapsání do seznamu technických památek UNESCO, nebo přinejmenším do soupisu národních kulturních památek. Zde se bohužel ukazuje pravdivost úsloví, že nerozhodují věci, nýbrž vztahy,“ dodal odborník.

V současnosti provozovatelé nabízejí pro zájemce možnosti ubytování nebo pronájem k malým společenským akcím. Podrobnosti najdou na webu www.mlynruprechtov.cz. „Mlýn je také přístupný na prohlídky o víkendech v říjnu od čtrnácti do sedmnácti hodin,“ dodala majitelka Blanka Sládková. Od října do dubna jsou potom možné prohlídky na objednání pro minimálně desetičlenné skupiny.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Slavkovské hody bavily krojovaným průvodem i večerní zábavou

Zdroj: Město Slavkov u Brna a Hynek Charvat