Další díly seriálu
Zvířátka v Zoo naleznete ZDE

Především nejmenší návštěvníci vyškovského zooparku si zamilují známého hlodavce, který nevydrží chvilku v klidu. Veverka obecná patří k nejoblíbenějším chovancům vyškovské zoo.

„Tohoto drobného skotačivého tvorečka zná asi každý. Veverka obecná obývá celou Eurasii a je zde rozšířena v mnoha poddruzích. Jsou to velmi čilá zvířátka s dlouhým, huňatým ocasem měřící od pětatřiceti do padesáti centimetrů. S neobvyklou lehkostí šplhají po stromech a to i hlavou dolů, skáčí na větve i čtyři metry od sebe vzdálené. Kožíšek veverky je buď rezatý, nebo hnědý až černý,“ popsal mluvčí vyškovského zooparku Petr Bláha.

Doplnil, že k popularitě veverek přispívá valnou měrou také skutečnost, že jsou aktivní přes den. „Jedná se tedy o velmi atraktivní chovance v zoologických zahradách,“ doplnil Bláha.

Veverky dorůstají do velikosti okolo dvaceti centimetrů a váží dvě stě padesát až tři sta čtyřicet gramů. Charakteristické jsou pro ně střapce na uších a mohutný huňatý ocas. Ten jim pomáhá udržovat rovnováhu při někdy akrobatických skocích ze stromu na strom. Veverky se jím také zakrývají při spaní.

O veverčině přítomnosti nás přesvědčí oloupaná vřeténka šišek a hromádky šupinek, které při dobývání semen ze šišek odlupuje. Její jídelníček ale netvoří jen semena. „Skládá se i z plodů stromů a keřů, z hub a drobných živočichů. Když mají veverky potravy nadbytek, zakládají si zásobárny ve škvírách a dutinách stromů, ale někdy si k tomuto účelu vyhrabou vlastní díry. Zde potom můžeme nalézt bukvice, oříšky, šišky, žaludy, pecky nebo zrní. Nepěknou vlastností veverek je plenění ptačích hnízd, kde vyhledávají snesená vejce i vylíhnutá ptáčata. Lesníci si na ně zase stěžují kvůli ohlodávání mladých letorostů a pupenů na stromech,“ přiblížil mluvčí zooparku.

Doplnil, že veverky si budují kulovitá hnízda v rozsochách vysokých stromů, ale také využívají vykotlaných kmenů i různých dutin, které vystýlají úlomky větviček a listím. V hnízdě veverky přespávají a odchovávají svá mláďata. V našich klimatických podmínkách mívají veverky mladé zpravidla dvakrát do roka. Čtyři až pět mláďat se rodí asi po osmadvaceti dnech březosti. „V současnosti se veverky mnohdy přesouvají z lesů do městských parků a zahrad, kde se s nimi také nejčastěji setkáváme. V naší renovované expozici uvidíte dvě barevné variety, rezavou a černou,“ sdělil Bláha.

Veverky se na rozdíl od hmyzožravců i některých hlodavců neukládají k zimnímu spánku, jejich aktivita ale v zimě klesá. Žijí samotářsky a nejsou teritoriální, takže se území jednotlivců často překrývají.

K nepřátelům veverek patří hlavně kuny, lasičky, divoké kočky a všichni dravci včetně sov.

Veverka je chráněným druhem, není ale kriticky ohrožená. V některých lokalitách její stavy může snižovat intenzivní kácení lesů. Ve Velké Británii domácí veverky vytlačuje zavlečená americká veverka popelavá.

Víte, že

veverka obecná se dožívá v zajetí až deseti let?

ve Finsku uloví ročně až 4000 veverek?

při skoku ze stromu na strom skáče až 4 metry?

mládě veverky procitne až po 14 dnech?

hledáním potravy tráví veverka až 80% dne?

mládě veverky váží po narození asi 10 gramů?

existují i bílé a šedé veverky?