„Rybáři se o rybník špatně starají. Voda je špinavá a zapáchá. Na dně je asi metr i víc bahna. Když tam spadne nějaké dítě, tak se utopí. Podle rybářů ale taková voda rybám svědčí,“ zaznívalo z řad obyvatel Vítovic na veřejné schůzce zástupců města s obyvateli.

Rybářům se ale nezdá, že by něco zanedbávali. „O rybník se staráme standardně. Vyčistíme břehy, staráme se o stavidlo, krmíme ryby a jednou za rok je vylovíme,“ hájil sebe i své kolegy předseda výboru Místní rybářské skupiny Rousínov Karel Koudelka.

Tamní rybáři se stará o několik rybníků. Patří mezi ně třeba sportovní rybník v Komořanech, rybník Chobot v Nemojanech, zámecký rybník v Habrovanech a právě chovný rybník ve Vítovicích. V současné době má skupina asi dvě stě pět členů. Tedy dost na to, aby se o rybníky zvládli postarat. Jako všude jim ale chybí to podstatné, a to peníze.

Problémem se zabývalo už i vedení Rousínova. „Samozřejmě o tom víme. Už máme hotovou i projektovou dokumentaci na vyčištění rybníka. Dokonce jsme zjistili, že bahno je možné použít na zemědělské pozemky. Na zdárné uskutečnění projektu nám ale chybí peníze a získat dotaci je v současné době relativně problém,“ naznačil Vítkovickým starosta Rousínova František Havíř.

Co se týče vodních ploch, stojí v cestě několik zásadních bodů, které projekty musí splňovat. „Dotace na vodní plochy jsou. Dávají se ale jen na tůně. To znamená, že v něm nesmí být ryby, které tady máme. Proto je třeba čistit vodu jako u zemědělského rybníku. Dotací jsou ovšem podporované zemědělské rybníky o velikosti nad jeden hektar, což Vítovický nesplňuje. Vše tak zatím padá na penězích,“ vysvětlil Havíř.

I k němu se dostalo, že by se o rybník tamní obyvatelé postarali sami. „Řekněte mi kdo. Až uslyším jména a probereme podrobnosti, můžeme se o tom bavit,“ uzavřel starosta.

Rybáři se nicméně pomoci lidí nebrání. „Rádi bychom se o rybník starali i nadále. Pokud chtějí obyvatelé Vítkovic vyvinout nějakou aktivitu a pomoci nám, tak jim nebudeme bránit,“ vypověděl Koudelka.

Problémy s rybníky mají i jinde v regionu. Moravský rybářský svaz ve Vyškově třeba úzce spolupracuje s vyškovskou radnicí, aby společnými silami zajistili vybagrování nánosů bahna v rybníku Kačenec. Náklady na takovou akci ale nejsou zrovna zanedbatelné. Město je předpokládá ve výši čtyřiadvaceti milionů korun.

V současné době tak leží na ministerstvu zemědělství žádost o dotaci, která by pokryla osmdesát procent rozpočtu odbahnění. Jako nejnáročnější se zatím jeví odstranění zhruba půlmetrového sedimentu. Zpevnění by se dočkaly i narušené břehy.