„Bylo to hrozné,” vyjadřuje se Dagmar Drápelová redaktorce Deníku stručně, zatímco kráčí na konec své zahrady. Tam stojí torzo stodoly, které noční bouřka utrhla střechu. O síle přírodního živlu svědčí i to, že kromě střechy zmizela i její konstrukce a těžké tvárnice z vrchu stodoly. „Bylo to zajištěné železnými pásy, aby to neuletělo, ale vítr to utrhl i s krovy,” popisuje František Drápela.

Živel odnesl kusy stodoly o několik desítek metrů dál. „Vidíte ten plech v sousedovic zahradě? To je naše střecha. Druhá půlka se jim zapíchla do baráku,” ukazuje redaktorce Drápelová. Ze švestky stojící naproti hospodářskému stavení zůstal jen pahýl. Kusy budovy i utržené větve naplnily manželům celý kontejner. Při úklidu jim pomáhaly děti. „Pomoc ale nabídli i lidé z vesnice, až jsem se divila. Byla tady paní starostka a hasiči,” doplnila Drápelová.

V neděli po bouřce pokračovaly v Hodějicích hody.
Úder silné bouřky v Hodějicích: při hodech bez proudu, lidé zpívali dál potmě

Střecha přitom na stodole byla teprve dva roky, František Drápela ji tehdy kupoval asi za šedesát tisíc. „Měl jsem nachystané latě, že dám novou střechu i k přístřešku vedle stodoly. Ještě, že jsem to neudělal,” říká. Padající tvárnice totiž tu stávající zničily. Mnohé z nich ale letěly mnohem dál. „Tvárnice jsme hledali až u sousedů v řepě, a to má jedna tak pětatřicet kilo,” kroutí hlavou Drápelová. Její manžel si v noci ze soboty na neděli při zvedání jedné z nich poranil sval na ruce.

Sám podle jeho slov kontroloval škody už v noci, hned jak přestalo pršet. „Takový vichr jsem naposled zažil v osmapadesátém, tehdy na Vysočině, odkud pocházím,” vzpomíná. Nešťastnou situaci se ale snaží brát s nadhledem. „Holt stála v cestě. Důležité je, že jsme zdraví a je to stodola, ne barák. Tak mám prácu, no. Musíme jet na pilu, nařezat krovy,” vysvětluje redaktorce.

Silná bouře napáchala škody v Hodějicích na Vyškovsku
Silná bouře na Vyškovsku. Živel v Hodějicích ničil střechy a vyvracel stromy

Podle Drápelova odhadu je škoda jen na stodole asi sto tisíc. Vichr ale poničil také ovocné stromy v zahradě. Kromě švestky u stodoly také padesátiletou meruňku ve dvoře. „Byl to obrovský strom, který rodil každý rok, když nemrzlo. Mrzí mě to,” posteskla si Drápelová.

Nepředvídatelný živel v Hodějicích škodil také jejich sousedům. Poničil třeba tašky na okolních střechách, například na základní škole. Škody utrpěly také vysoké stromy u kostela a některé hroby.