VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vlakem z Brna do Vyškova? V roce 1869 za čtyři hodiny, zaznělo v zahradě

Vyškov /REPORTÁŽ/ – Drahé dámy, byly jste dnes ráno na mši? Prý máme nového faráře. A údajně je to fešák! Tři ženy v šatech, které se nosily zhruba před sto lety, sedí při odpoledním čaji u stolku a vzpomínají na jednu z vyškovských významných osobností. Kněze Bohumíra Bunžu. Ve zhruba půlhodinové etudě vyprávějí jeho životní příběh. Je součástí Historie Vyškova v živých obrazech. Akce, která v sobotu navečer přenáší návštěvníky vyškovské zámecké zahrady do doby elegance, spousty radostí, ale i strastí. Do období první republiky.

27.8.2017
SDÍLEJ:

Díky sondě do Vyškova v době první republiky se lidé v zámecké zahradě dozvěděli například o historii tamního vlakového nádraží, věhlasných tiskáren a seznámili se s osobností kněze Bohumíra Bunži.Foto: Deník / Hašková Martina

Aktérkami etudy jsou pracovnice Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Připomínají šťastné i nešťastné chvíle v životě faráře, za kterým se ženy otáčely. Mimo jiné založil ve městě charitu, byl členem muzejního spolku. „Nikdy nezapomenu na jeho první mši ve Vyškově. A jeho práce etnografické, o habánech, o keramice. Vzpomínáte na tu krásnou oslavu jeho šedesátých narozenin? Na plné město květin a jásajících lidí? Jak jsme tenkrát byli šťastní. A jak nešťastně skončil,“ rozjímají.

Bunža, který přišel do Vyškova jako farář roku 1918, zemřel v roce 1950 ve vězeňské nemocnici na Pankráci na následky mučení při výsleších. „Úřední zpráva uváděla, že příčinou úmrtí byla rakovina močového měchýře. Ale podle pitevního protokolu byly příčinami úmrtí otok mozku, plic a zlomení krční páteře, k níž muselo dojít zřejmě hrubým zacházením při vyšetřování a pádem. Páter Bunža je zřejmě pohřben ve společném hrobě v Praze-Ďáblicích,“ dozvídají se diváci od jedné z elegantních dam, knihovnice Zdeňky Adlerové.

Následuje pásmo scének, které uvádí správce vyškovského hřbitova Jiří Lelek. Odehrávají se na malém pódiu s dobovými rekvizitami umístěném před zámeckou lodžií. Lelek posluchače v některých momentech přenáší i o něco dál do historie.

Například do druhé poloviny devatenáctého století, kdy Vyškov získal pravidelné vlakové spojení s celým světem. „Pátého srpna 1869 v sedm hodin ráno vyjela lokomotiva Moravia se dvěma vagony z Brna spolu s čestnými hosty, staviteli trati a jejími plánovači. V jedenáct hodin byli ve Vyškově, prohlédli si nádražní budovu a z ní se jim naskytl tento krásný pohled na Vyškov,“ ukazuje Lelek za sebe na stěnu, kde visí obraz města.

Těch se za ním během deseti scének prostřídá víc. Jde o díla žáků Základní umělecké školy Vyškov, která se rovněž na akci podílí. Stejně jako řada vyškovských neziskových organizací. Jak připomíná manažerka pořádajícího vyškovského spolku Diogenes Jana Celá, jedním z cílů projektu je vytvořit s neziskovkami akci, která bude něčím prospěšná. „Na přípravy jsme měli velmi málo času. Na to, že účinkující jsou dobrovolníci, vše zvládli výborně. A docílili jsme toho, čeho jsme chtěli. Mladí pomáhali starším a naopak, stmelilo je to. Naučili se spolu vycházet i ve stresových situacích,“ hodnotí Celá.

Jako prospěšný vnímají program i diváci. Například podle Zuzany Kovářové z Vyškova město takovou akci potřebovalo. „Je to něco úplně jiného, než na co jsme tady zvyklí. Pořadatelům za akci patří velký dík. Zorganizovat ji muselo být náročné a je obdivuhodné, že se do toho pustili. Za mě mají palec nahoru, snad vytvoří tradici. Co se týká programu, jsem hodně zvědavá na kapelu Melody Gentleman. Přínosný je ale celý, dozvěděla jsem se řadu nových věcí,“ říká Kovářová.

Než skupina začne hrát, dozvídají se ještě příchozí například to, že Vyškov byl za první republiky katolický, a tak se v kostele odehrávala i řada společenských událostí. Nechybí sonda do historie kostela, ve který se následně mění jeviště. Herci z řad studentů i dospělých inscenují svatbu, křtiny, pohřeb. Lelek se zmiňuje také o poště a budovách, v nichž sídlila, a o slavných vyškovských tiskárnách Františka Obziny a Františka Kusáka. Rovněž přichází výjev z poklidného rodinného života nebo ukázka stepu.

Podle Celé to není poslední akce, kterou chce Diogenes v zámecké zahradě pořádat. I když už ne v tak velkém měřítku. „Chceme motivovat žáky základní umělecké školy. Proč by neměla veřejnost slyšet a vidět, co se za rok naučí? Zároveň by se nám líbilo, kdyby zahrada ožila kulturou,“ nastiňuje Celá.

Autor: Martina Hašková

27.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

Trenér fotbalistů MFK Vyškov Jan Trousil.

Vyškov na podzim útočil na špici MSFL. Přesto trenér stále hledá lídra mužstva

OBRAZEM: Nevzhledný vnitroblok ožil. Zkrášlila ho malba Staré radnice i šaliny

Brno - Pohled na brněnskou Starou radnici ve Václavské ulici svádí k návštěvě. Odvážlivci ale narazí, a to přímo do zdi. Radnice je totiž namalovaná.

Na babetách ujeli na Islandu dva tisíce kilometrů. Trajekt domů málem nestihli

Brno – Šestičlenná skupina cestovatelů na babetách ujela za třiadvacet dní po Islandu téměř dva tisíce kilometrů. Putování za krásami Islandu mělo svá úskalí, cestu jim ztěžovalo počasí a nepřítomnost asfaltových cest.

Nejen máslo. Zdražily i vlašské ořechy. Kvůli jarním mrazům je jich nedostatek

Vyškovsko - Hospodyňky, které se chystají péct vánoční cukroví, si letos připlatí nejen za máslo, ale také za vlašské ořechy. Kvůli špatné úrodě jejich ceny v obchodech vzrostly.

Erasmus slaví kulatiny. Za studiem cestují tisíce studentů, počet zájemců roste

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Díky studijnímu pobytu programu Erasmus se právě teď učí v zahraničí téměř tisíc studentů brněnských vysokých škol. Do ciziny vyjíždějí už dvacátý rok. Poznávají přitom nové lidi, jejich kulturu i systém výuky na evropských univerzitách. Ještě více přijíždí zahraničních studentů do Brna. Učí se jich zde necelých dvanáct set.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT