VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Škodík: Když vidím UP Bučovice, je mi těžko u srdce

Bučovice /ROZHOVOR/ – Začínal jako učeň v nábytkářském závodě v Koryčanech. Od píky se vypracoval až do funkcí na generálním ředitelství Spojených Uměleckoprůmys­lových (UP) závodů v Brně.

6.7.2010
SDÍLEJ:

Vojtěch Škodík stál dlouhá léta v čele UP závodů Bučovice, největšího výrobce nábytku v tehdejší ČSSR.Foto: DENÍK/Michal Sklenář

V sedmdesátých letech, tedy v době největšího boomu československého nábytkářského průmyslu, byl podnikovým ředitelem UP závodů Bučovice. Vojtěch Škodík může bilancovat. Ví zřejmě nejvíc o historii kdysi největšího výrobce nábytku v republice. O jeho raketovém vzestupu i prudkém pádu vypráví v následujícím rozhovoru.

Můžete stručně popsat vaši kariéru v nábytkářském průmyslu?
V roce 1950 jsem se vyučil stolařem ve Spojených UP závodech v Koryčanech. Pak jsem vystudoval vyšší průmyslovku v Bystřici pod Hostýnem a poté dřevařskou fakultu ve Zvoleně. Od roku 1962 do roku 1978 jsem působil v UP závodech Bučovice, pak jsem byl na generálním ředitelství v Brně a v roce 1992 jsem se vrátil do Bučovic jako podnikový náměstek. V roce 1995 jsem odešel do důchodu.

Proč se vlastně výroba nábytku v Bučovicích tak rozrostla?
Existovala těsná vazba mezi nábytkářskou výrobou a výstavbou sídlišť. Průmysl měl pokrýt nábytkem potřebu vnitřního trhu. Každý podnik se zaměřoval na něco jiného. V UP Bučovice se vyráběly ložnice, v Rousínově sektorový a čalouněný nábytek, ve Veselí nad Moravou a Halenkově vestavěné skříně do činžáků, v Bystřici pod Hostýnem sedací nábytek a tak dále. Některé druhy nábytku se přímo montovaly do bytů, jiné šly do podnikových prodejen.

Měla závislost na bytové výstavbě negativní důsledky?
Ano. Vyrábělo se v systému pětiletek a stavební průmysl měl výkyvy. Ke konci pětiletky vždycky kvůli vykazovaným výsledkům logicky stavaři zintenzivnili výrobu a pak přicházel útlum. My jsme se museli tomuto vývoji pracně přizpůsobovat, aby nábytek nezůstával na skladě, nebo aby ho nebyl nedostatek.

Jak se podařilo UP Bučovice proniknout na zahraniční trh?
Do roku 1964 se vyváželo poměrně málo. Výhodou bylo, že v Sovětském svazu byla obrovská poptávka po spotřebním zboží. Jenže nebylo na sovětský trh možné proniknout jen tak. Ložnice odebírali z NDR, kuchyně z Polska. Podařilo se nám prorazit se závěsnými knihovnami. Díky vývozu se podařilo zacelit výpadky v domácí poptávce.

Proč právě knihovničky?
Rusové si je prostě strašně oblíbili. Sám jsem na cestách do Sovětského svazu v domácnostech viděl, jak si z nich sestavují dokonce celé nábytkové stěny v obývacích pokojích. Neměli v nich jen knihy, ale třeba i porcelán, skleničky a další věci. Boom vývozu do Sovětského svazu vydržel až do devadesátých let, nejvyšší byl v sedmdesátých letech.

Jak se se Sověty spolupracovalo?
Nebylo to úplně jednoduché. V Sovětském svazu panoval autoritářský centralismus. Co se rozhodlo nahoře, to bezvýhradně platilo. Obraceli se na nás představitelé místních vlád či samospráv v jednotlivých republikách, třeba v Arménii. Měli o naše zboží obrovský zájem. Ale kam a kolik ho půjde, o tom se rozhodovalo v Moskvě na ústředí. A jak se říká, přes to nejel vlak. Jinak samozřejmě platilo, že Sovětský svaz odebíral zboží v hodnotě převoditelných rublů, což byla peněžní jednotka stanovená pro společný obchod zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci. Za nábytek platil surovinami, hlavně ropou či plynem.

Vraťme se k samotným výrobkům UP Bučovice. Z čeho se vlastně nábytek v Bučovicích hlavně dělal?
Nejvíce se používaly konstrukční desky, dýha a řezivo z měkkého dřeva.

Takže luxusnější druhy nábytku zmizely?
Ne, okrajově se stále vyráběly. Používaly se i skutečně přepychové materiály, jako topolová či jasanová kořenice nebo ořech. Kdo to ale chtěl, musel si to zaplatit.

A co povrchová úprava?
Pistolí stříkaný lak na vysoký nebo střední lesk, původně nitrolaky.

Čili jste vlastně napodobovali v měřítku masové výroby řemeslnou výrobu, kde se dřív používala šelaková politura na různé stupně lesku…
Dá se to tak říci. Chtěli jsme se držet vzoru starých mistrů, ale samozřejmě polituru nelze uplatnit v moderní průmyslové výrobě.

Co říkáte na nábytek, který je v módě dnes? Napodobeniny dřeva, umělá hmota…
Když se to někomu líbí… Nic proti tomu nemám. Horší je, když tomu nejdou vytáhnout zásuvky. Víte, dřív si lidé, kteří si nemohli dovolit třeba ložnici z ořechu, kupovali fládrovaný nábytek. Byla to třeba skříň z levného smrkového dřeva, na niž se pomocí speciálních šablon nanášel vzor napodobující exotická dřeva.

Chcete tím říci, že nábytek potažený fólií je takovou obdobu starých fládrovaných skříní nebo postelí?
Svým způsobem ano. Trh si to prostě žádá.

Ale moderní plasty jste používali při výrobě i v UP Bučovice ne?
Ano, ale zpočátku v poměrně omezeném množství. Tehdy byly tyto materiály paradoxně dražší než dýha. Obecně ale panovala politika využít všechny výhodné materiály a zároveň stláčet cenu u velkých sérií co nejníž. Mívali jsme v Bučovicích roční obrat sto padesát milionů korun.

Jaktože nakonec přišel po konjunktuře nábytkářského průmyslu tak tvrdý pád?
Na počátku osmdesátých let se začal zasycovat domácí trh. A v roce 1990 se najednou do rána ztratili všichni odběratelé, prodejny se rozpadly, podniky jely po privatizaci každý za sebe. Hledali jsme nové trhy, chtěli jsme přijít s novou ložnicí, ale bylo už pozdě.

Nebylo trochu krátkozraké orientovat se tak dlouho na tak úzký sortiment a trh?
Jistěže bylo. Jenže v tehdejší době to jinak ani nešlo, i ve výrobě a obchodě panoval tuhý centralismus a plánování. Dnes se to nezdá, ale po roce 1989 přišel náhlý a prudký šok. Nebyli jsme na něj připravení. Na podniku třeba nebyli jazykově vybavení lidé, kteří by dokázali zajistit odbyt na Západě.

Co cítíte dnes při pohledu na zdevastované UP Bučovice?
Je to strašné. Skutečně to skoro fyzicky bolí, je mi přitom těžko u srdce, raději se tomu vyhýbám. Škoda, že takhle dopadlo něco, co budovaly celé generace, co dávalo živobytí takovou dobu spoustě lidí.

Abyste mohl zastávat za minulého režimu tak vysoké funkce, musel jste být v komunistické straně. Zároveň jako člověk spjatý s výrobou a hlavně obchodem jste musel narážet na nepružnost tehdejšího režimu. Jak se vám spolupracovalo třeba s výše postavenými lidmi na ministerstvech?
Musím říci, že výborně. V tomto ohledu nikdy žádný vážný problém nebyl, vždycky mi vycházeli vstříc. Mnohem horší to bylo na místní úrovni.

Můžete být konkrétní?
Zdaleka nejhorší byli soudruzi na Okresním národním výboře ve Vyškově. Měli uzurpátorské sklony, snažili se zasahovat do věcí, jimž nerozuměli. Když jsem nastupoval, říkali otevřeně na schůzích „Soudruzi, pozor na něho, to je technokrat. Ještě jsme tu neměli tak mladého ředitele!“ Vyčítali mi, že držím v závodě lidi, vyloučené po roce 1968 z KSČ. Ustál jsem spoustu útoků, to jsem nikdy nezažil. Naštěstí jsem patřil pod nomenklaturu kraje, tam si na mě ovšem neustále stěžovali.

Takže jste byl ve straně, ale ideologii už moc nevěřil?
Pro mě byla hlavní odbornost, staral jsem se neustále o podnik a výrobu. Myslím, že hlavní problém vznikl po roce 1948, kdy se do strany dostala spousta kariéristů a oportunistů. Se starými prvorepublikovými komunisty nikdy nebyly potíže, to je má zkušenost.

A co vaše vztahy s místními mocipány v Bučovicích?
V podstatě to bylo stejné jako v případě Vyškova až na několik čestných výjimek.

Jak vzpomínáte na vaše zaměstnance?
Na ty bučovické jsem si nikdy nemohl stěžovat. Úžasně pracovití, tvořili výborný kolektiv. Když vypukl požár a měli jsme za dva miliony škody, takřka všichni se pustili bez řečí do odklízení následků pohromy. Když se stalo to samé v Koryčanech, museli jsme tamním pracovníkům slíbit vysoké odměny.

Autor: Michal Sklenář

6.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Zámečníci strojů 17 000 Kč

Zámečníci strojů Zámečníci. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Požadavky: vzdělání vyučení nebo vyučení s maturitou, obor zámečník, praxe výhodou, svářečský průkaz, ŘP sk. B, Popis práce: výroba kovových dílů-svařenců podle výkresové dokumentace, občasná montáž kovových zařízení u zákazníka v ČR a SR, PP na dobu neurčitou, fyzicky náročná práce, vhodné i pro absolventy, Kontakt: Ing. Jakubčíková, tel: 739 069 991, doba k zastižení 6:30-16 hod. Pracoviště: Format 1 spol. s r.o., Mlýnská, č.p. 84, 683 52 Křenovice u Slavkova. Informace: Lucie Jakubčíková, +420 739 069 991.

Výroba - Výroba Montážní dělník 17 000 Kč

Montážní dělníci elektrických a energetických zařízení Navíječ/ka - bandážista/tka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání vyučení, manuální zručnost, zodpovědnost, pečlivost, flexibilita, POPIS PRÁCE: PP na dobu určitou, navíjení proudových a napěťových transformátorů, obalení jader tenolanem, přípravné práce (pájení, lepení), jemná práce, pracovní doba: 5.30-13.45 hod, 13.45-22.00 hod, dvousměnný provoz, vhodné i pro absolventy, ZAMĚSTNAVATEL NABÍZÍ: stravenky, pololetní odměny, KONTAKT: Boháčková Ludmila, tel: 517 380 388, 8-16 hod, e-mail: bohackova@kpbintra.cz. Pracoviště: Kpb intra s.r.o., Ždánská, č.p. 477, 685 01 Bučovice. Informace: Ludmila Boháčková, +420 517 380 388.

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 17 250 Kč

Prodavači smíšeného zboží Pokladní, prodavač/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17250 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání nerozhoduje, POPIS PRÁCE: PP na dobu neurčitou, nástup možný ihned, zkrácený úvazek 32,5 hod/týden, ZAMĚSTNAVATEL NABÍZÍ: stravenky, 5 týdnů dovolené, příspěvek na penzijní připojištění, vánoční poukázky, benefitní cafeterie, KONTAKT: Zezulová Radomíra, tel.: 725 705 150, e-mail: zezulova@penny.cz. Pracoviště: Penny market s.r.o. - provozovna slavkov u brna, Špitálská, č.p. 754, 684 01 Slavkov u Brna. Informace: Radomíra Zezulová, +420 725 705 150.

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Vychovatel 10 500 Kč

Vychovatelé (kromě vychovatelů pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami) Vychovatel/ka. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 10500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: POŽADAVKY: vzdělání SŠ s maturitou, POPIS PRÁCE: PP na dobu určitou s možností prodloužení, zkrácený úvazek 20 hod/týden, vhodné i pro absolventy, možnost sloučení úvazku s asistentem pedagoga, KONTAKT: tel: 776 204 479., e-mail: skolarostenice@seznam.cz. Pracoviště: Základní škola rostěnice-zvonovice, 682 01 Vyškov 1. Informace: Romana Bártová, .


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

19. ročník jízdy historických vozidel Veteráni Moravským Slováckem. Představení na kyjovském náměstí.
29

Víc než sto let starý Maxwell i Jawa Robot. Veterány ozdobily kyjovské náměstí

Veletrhy Styl a Kabo lidem nejen o víkendu představily nadcházející módní trendy.
30

Styl a Kabo provedl světem nových módních trendů. Nabídl i nadměrné velikosti

Vědci předpoví obličej dítěte. Díky experimentům s embryi myší

Brno - Moje dítě bude mít frňák, zjistí možná budoucí rodiče díky vědcům z Brna. Odborníci z technologického institutu Ceitec brněnské techniky se zabývají formováním tváře u obratlovců a lidem by tak v budoucnu mohli pomoci zjistit, jaký obličej bude jejich potomek mít.

Kanonýr Lička plánuje návrat na trávník. Futsal kvůli zraněním už hrát nebude

Rousínov - Zápas Rousínova s Krumvířem (1:2) krajského přeboru fotbalistů sledoval z hlediště a žádost o rozhovor neodmítl. Odložil berle a v klidu odpovídal. Nejprve ovšem objasnil stav věcí. „To nejsou moje berle, ale tady kamarádovi,“ upozornil doléčující se kanonýr fotbalového Tatranu Rousínov Josef Lička.

Hodonínští fotbalisté mají tři body. Proti Vyškovu je vydřeli až v 78. minutě

Hodonín - Pouze jedna vstřelená branka se opravdu nečekala. Hodonín v prvním kole přejel Petřkovice. Pak ale přišlo dvojí vystřízlivění. Po nevydařeném středečním utkání v Mol cupu si hodonínští fotbalisté v sobotu odpoledne vylepšili alespoň trochu náladu. Ve třetím kole Moravskoslezské ligy se střetli s favoritem z Vyškova, kterého nakonec zdolali poměrem 1:0.

Už ani v hradu se nezchladí. Ve vedrech navštěvuje památky nebo zoo méně turistů

Jižní Morava - Klimatizace, voda, pořádný stín. Z míst, kde některý z těchto tří prvků chybí, nyní na jižní Moravě návštěvníci kvůli horku ubývají. Úbytek lidí zaznamenali třeba v zoo, či v zámcích na Znojemsku.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT