Nová dokončili letos v Kozlanech, dohromady zabírají plochu pěti hektarů. „Je škoda, že biocentra moji předchůdci neudělali už dřív," vyjádřil se kozlanský starosta Karel Pospíšil. Výsledný projekt přebírala obec v létě, od té doby se začal počítat rok následné péče, který je pro plný rozvoj biocenter potřeba. „Některé stromy jsou vysoké alejové, takže plní estetickou funkci už nyní," prohlásil starosta.

Mimo to mají zelená místa sloužit jako protierozní opatření, zlepšovat životní prostředí v krajině a vytvářet přirozený prostor pro živočichy. Fungují především také jako vycházková zóna.

Hlavně estetičnost biocenter tak oceňují lidé, využívají je jako místa pro relaxaci a trávení volného času. „Naši obyvatelé přicházejí za oddechem, protože je to pěkné místo k odpočinku, zvlášť v létě bývá rybník vyloženě obležený lidmi," zdůraznil starosta Švábenic Josef Kubík.

U městysu vzniklo biocentrum před dvěma lety přebudováním starého rybníka. „Pamatuji si, jak lokalita vypadala původně. Je to velký rozdíl, určitě šlo o výborný krok. Biocentrum využívám k procházkám," ocenil třeba Vladimír Šindelář ze Švábenic.

Biocentrum je biotop nebo jeho soubor, který umožňuje trvalý výskyt přirozeného ekosystému. Geograficky vymezená oblast pomáhá existenci přirozených živočišných a rostlinných společenstev. Biokoridor pak umožňuje migraci mezi jednotlivými biocentry.

Ve Švábenicích letos po dvou letech pěstební péče, kdy se o nově vysázené stromy a keře starala firma, přebírá velení nad údržbou celého prostoru městys. Krom péče o zeleň údržba spočívá především v sečení trávy a kontrole stromů a keřů. „Samozřejmě nechceme, aby bylo zarostlé. O druhu a množství ryb bude nicméně dál rozhodovat Agentura ochrany přírody a krajiny," připomněl švábenický starosta.

Zakládání biocenter jednoznačně podporují i ornitologové. „Je to vynikající věc, jsem moc rád, že také na Vyškovsku přibývají. Plochy s rybníčky prospívají ptákům, kteří k rozmnožování potřebují vlhké prostředí," řekl rousínovský amatérský ornitolog Jiří Bartl. Za minulého režimu se mokřady podle něj běžně vysoušely, což ptákům ubíralo jejich přirozené prostředí. „Teď se situace mění k lepšímu. Vrátila se například čejka chocholatá, které ubylo dokonce šedesát až sedmdesát procent. Už ale zase hnízdí," ocenil Bartl.

Čapí naděje

Biocentrum ve Velešovicích vzniklo přeměnou starého rybníka. „Postavili jsme v něm umělé hnízdní podložky pro čápy bílé, zatím nehnízdí, ale doufám, že až se rozmnoží obojživelníci, tak budou," upnul naděje ornitolog.

Přestože biocentrum ve Velešovicích funguje už deset let, žádné problémy v něm řešit nemuseli. „Je vlastně pořád relativně nové, alespoň už je pěkně zapojené. Loni jsme vysadili další stromky, abychom zamezili hluku z nedaleké dálnice," shrnula starostka obce Zdeňka Šprtová s tím, že další úpravy nejsou ani po letech fungování třeba.

Vedení vesnic se shodují, že bez dotací by vybudování biocenter nebylo vůbec možné. Podpora, kterou obce dostaly, se pohybuje většinou kolem čtyř až pěti milionů korun. „Od Evropské unie jsme získali přes pět milionů korun, od Státního fondu životního prostředí necelých tři sta tisíc, městys pak přispěl šesty sty dvaceti tisíci korunami," informoval Kubík.

Peníze jsou nicméně podle starostů investované dobře. „K pěti současným zvažujeme založení ještě jednoho biocentra," dodal kozlanský starosta.

TEREZA NOVOTNÁ