Překvapivě málo řeší falešných tísňových volání na Vyškovsku policie. „V letošním i loňském roce jsme jich tu zaznamenali stejný počet jedno. Například z Blanenska jich máme podstatně víc. Těžko říct, čím to je, snad jde o nějaký rozdíl v mentalitě," krčí rameny vyškovská policejní mluvčí Iva Šebková.

V onom jednom případě šlo o pokus využít policisty jako donucovací prostředek. „Jednalo se o to, že nám ve večerních hodinách zavolala žena, která tvrdila, že ji fyzicky napadl manžel. Ve skutečnosti tam k ničemu takovému nedošlo, jen chtěla, aby odešel z domu a vyhrožovala, že na něj zavolá policii," vylíčila Šebková.

Ženě, která se telefonátem na linku 158 pokusila své výhrůžce dodat důraz, teď hrozí finanční postih. „Případy předáváme českému telekomunikačnímu úřadu, který může zneužití tísňové linky trestat až stotisícovou pokutou. Obvykle se ale zaplacená částka pohybuje v řádu několika tisíc korun," podotkla mluvčí. Hlavní nebezpečí falešných tísňových volání podle ní spočívá v tom, že zaměstnávají hlídky, které by mohly být užitečné jinde.

Nižší maximální výši pokuty za nepravdivý tísňový hovor mají nastavenou hasiči. „Za falešný poplach lze uložit pokutu až do výše dvaceti tisíc korun. K tomu ale navíc může přibýt obvinění ze šíření poplašné zprávy a povinnost hradit škody vzniklé výjezdem hasičů k planému poplachu," upozornil mluvčí Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje Jaroslav Mikoška.

Hasiči letos na Vyškovsku evidovali už šestnáct planých poplachů, na celé jižní Moravě jich bylo přes tři sta. „Je potřeba si uvědomit, že se jedná o situaci, kdy hasiči na místě zjistí, že nebylo potřeba jejich zásahu. Nemusí tedy jít hned o zlý úmysl někoho může třeba vyplašit kouř z grilování na balkóně a v dobré víře zavolá hasiče," vysvětlil Mikoška.

Existují však i opačné případy telefonní čísla, z nichž hasičům přichází falešné zprávy opakovaně. „Pokud z nějakého čísla neustále chodí zlomyslná volání, tak ho můžeme přesměrovat na automatické hlášení o protiprávním využívání tísňové linky. Třeba loni bylo takových čísel okolo sedmi set," informoval mluvčí hasičů.

Jeho kolegové navíc často dokáží falešná volání rozpoznat už předem. „Pokud je hovor podezřelý, třeba když volající hlásí požár na místě, kde se skutečně nachází, můžeme požádat o prověření situace policii. O skutečné události také často svědčí to, že nám kvůli ní volá víc lidí," popsal mluvčí hasičů. Ne vždy se ale podaří falešný poplach odhalit. „Někdy to, že o nic nejde, zjistí až první jednotka, která dorazí na místo. V tom případě její velitel okamžitě kontaktuje středisko. To odvolá ostatní jednotky na cestě. Bohužel se to prostě stává," sdělil Mikoška.

Podobné zkušenosti mají i záchranáři. „Rozlišujeme od sebe falešná volání a marné výjezdy, to znamená situace, kdy záchranka vyjede ke skutečnému zdravotnímu postižení, ale po příjezdu zjistí, že už není potřeba, nebo volající už na místě není," vysvětlila mluvčí krajských záchranářů Barbora Zuchová.

Tísňová linka záchranné služby je patrně tou nejméně zneužívanou. „Evidujeme maximálně jeden úmyslně vymyšlený hovor měsíčně na celý Jihomoravský kraj. Operátoři, kteří mají letité zkušenosti, navíc dokáží tyto případy v drtivé většině rozpoznat. Že by se nechali nachytat, se stává jen velmi vzácně," prohlásila mluvčí záchranářů.

Podle ní navíc pomáhá, že falešné hovory nebývají příliš věrohodné. „Většinou to jsou opilí lidé, nebo děti, které to považují za zábavu k tomu dochází hlavně o prázdninách. Zpravidla si stěžují na zdravotní potíže jako dušnost nebo že jsou v bezvědomí," naznačila Zuchová.

Pokuty záchranáři za zneužívání tísňové linky neudělují. „V několika případech jsme ve spolupráci s policií podali trestní oznámení, výsledek však dosud neznáme," poznamenala mluvčí záchranářů.

MICHAL CHMELA