Jako třeba v Rousínově. „Za celou dobu, co pamatuji, máme rekordní výnos. A to osm tun z hektaru v pšenici, 6,7 tun v ječmeni a 4,6 tuny v hrášku. Navíc nás velmi těší, že vše je ve výborné kvalitě. Pěstujeme potravinářskou pšenici, ta je bez vady, takže se vejde do potravinářských kritérií. Také sladovnický ječmen má bezvadnou jakost," byl spokojený hlavní agronom rousínovského zemědělského družstva Pavel Julínek. I přesto, že jsou letos výnosy nad očekávání dobré, se domnívá, že to lidé v obchodech na svých peněženkách nepoznají.

Důvod k oslavám mají také ve společnosti Agria Nížkovice. Také tam láme sklizeň rekordy. Alespoň co se pšenice a ječmene týče. „Naopak u řepky jsme na slabším průměru. Pšenice jsme na hektar sklidili 7,3 tuny, ječmene 6,6 tuny a řepky 2,9 tuny. Pro porovnání: běžný průměr se u nás pohybuje u pšenice šest a půl tuny, u ječmene pět a řepky tři tuny," sdělil předseda nížkovických zemědělců Pavel Pásek.

O něco slabší byl podobně jako v Nížkovicích výnos řepky v okolí okresního města. „Rozhodl už podzim. Bylo mokro při setí a máme tak nevyrovnané porosty. Navíc tam, kde ji pěstujeme na slabších vysychavějších štěrkovitých a písčitých půdách, se podepsalo také horko," naznačil důvody předseda představenstva společnosti Agros Dědice Cyril Sigmund.

S podstatně větším žárem se navíc muselo vyrovnat pole u vyškovské Lhoty, které nedávno hořelo. „Příčinu zatím neznáme, ale naštěstí to dopadlo ještě dobře. Sláma byla na řádcích, takže hořelo po povrchu. Navíc jsme pak hned podmítli, takže se plameny na kvalitě půdy výrazně neprojeví," poznamenal předseda.

Sklizeň vyškovským zemědělcům narušily i další potíže. Dvakrát jim zahořel kombajn. „Praskly olejové tlakové hadice. Naštěstí se to vždy hned uhasilo, takže větší škody nevznikly. Nepočítám-li statisíce na opravu," dodal Sigmund, kterého momentálně víc než radost ze sklizně zaměstnávají otázky ohledně krmiva pro dojnice. „Vojtěška a jetel kvůli suchu nenarostly. Podobně jako kukuřice. Jestli nenaprší, očekávám naopak velký nedostatek ve výrobě krmiv. Tam bude problém," popsal nepříznivou situaci.

Sucho se podepisuje i podle nížkovického družstva. Narušilo totiž úrodu silážní kukuřice. „Pěstujeme ji pro naši bioplynovou stanici. Běžně silážujeme v září, nyní musíme už koncem tohoto týdne. Kukuřice zaschla, je ve špatné kvalitě a navíc je jí málo. Je to mizérie," posteskl si Pásek.

Konstatoval, že v současné době je na polích čeká diskování, podrývání a orba. „Větší zápřah než žně je ovšem právě silážování kukuřice. Musíme ji dostat z pole co nejdřív. Je totiž potřeba ji zpracovat najednou, takže pracujeme nepřetržitě," sdělil Pásek.

Na rozdíl od vyškovských zemědělců ti nížkovičtí letos problém s požáry obilí neměli. A také na rozdíl od loňského roku: tehdy jim plameny sežehly dva hektary pšenice. „V Kobeřicích nám nicméně hořelo strniště. O ztrátu i tak půjde. Následná péče spolkne větší náklady, navíc nám jde o organickou hmotu, která půdu zúrodňuje. Proto strniště zaoráváme. Popel je nám pochopitelně k ničemu," vysvětlil Pásek.

To krásenským rolníkům se letos plameny vyhnuly. „Musím říct, že mě u všech komodit, které pěstujeme, tedy pšenice, žita, ječmene i řepky, příjemně překvapilo, že i přes potíže s počasím vzešly dobře. I přesto, že zatím nemáme výnosy přesně vyčíslené, už nyní víme, že jsou mírně nadprůměrné. I kvalita je dobrá," pochvaloval si agronom družstva Kojál-Krásensko Vladislav Matuška.

Slušnou úrodu, srovnatelnou s loňským rokem, evidují i ve vyškovském Agrosu. „Na úrodných půdách byla dobrá, na těch kamenitých a písčitých pak o něco horší. Celkově bych si ale troufl říct, že co se týká obilovin, byla nadprůměrná. Čísla ale zatím neznám, na přesné sečtení ještě čekáme," uvedl Sigmund.