U Nemojan se letos na deset dní zdržela poštolka rudonohá. Učila se lovit myši. „Byla nebojácná i neohrabaná, protože byla mladá. Možná doletěla z Polska nebo Maďarska. Na Moravě totiž hnízdí velmi ojediněle. Když jednu myš chytila a porcovala, měli jsme štěstí, že jsme ji při tom mohli pozorovat," prohlásil o malém dravci rousínovský ornitolog Jiří Bartl.U Nemojan se letos na deset dní zdržela poštolka rudonohá.

Druhým velkým zážitkem pak bylo dubnové kroužkování bíločerných opeřenců, kteří zahnízdili v průmyslovém areálu Agrozetu ve Slavkově u Brna. „Nakonec jsme okroužkovali tři mláďata. Museli jsme kvůli tomu objednávat vysokozdvižnou plošinu," připomněl Bartl s tím, že ve městě se čápi poprvé uhnízdili v roce 1998.

Přečkal zimu

Tehdy to bylo poprvé a naposled, co dostali na nohu kroužek. „Obecně nám kroužkování pomůže zjistit, kam ptáci na zimu táhnou, jak jsou věrní místu svého narození nebo vše potřebné o jejich biologii," vyjmenoval ornitolog Petr Procházka z Rousínova, který pracuje v brněnském Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.

Bartla překvapil také čáp bílý, který přečkal zimu v Ivanovicích na Hané. „V Česku jich přezimuje vždy jen tak pět, takže jeden z nich byl i u nás," oznámil s úsměvem.

Co ho však dlouhodobě trápí, je vznik autobusových zastávek, které jsou bez pruhů. Tabule skla tak pro pěvce představují smrtelné nebezpečí. Nejsou schopní sklo rozeznat a narážejí do něj. „Takové zastávky jsou ve Vyškově i třeba v Rousínově. U výrobce vyžadujeme, aby na ně nedával nálepky, které děti stejně strhnou. Zůstává tak čiré sklo, o které se ptáci zabíjejí. Pravidelně jsou to kosi, ale i strakapoud nebo žluna. Za zhoršených světelných podmínek jsou vidět pouze skleněné výplně s pásy," upozornil Bartl.